Článek
„Myslím si, že žádná země nebude imunní vůči dopadům této krize, pokud bude pokračovat tímto směrem,“ uvedl Birol. „Tato krize, jak ji nyní vidíme, jsou dvě ropné a jedna plynová krize spojeny dohromady,“ podotkl.
Britský deník The Guardian připomněl, že krize, která začala americko-izraelskými útoky na režim v Teheránu 28. února, představuje jen v případě ropy ztrátu 11 milionů barelů ropy denně.
U plynu jsou ztráty rovněž drtivé. „Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 jsme na trhu s plynem, zejména v Evropě, přišli o 75 miliard kubických metrů. V důsledku této krize jsme nyní přišli o přibližně 140 miliard kubických metrů,“ citoval server ABC Birola.
Ten rovněž upozornil na zhoršující se dopady na „životně důležité tepny globální ekonomiky“, včetně problémů s nedostatkem hnojiv, síry či helia.
Kvůli prudkému růstu cen ropy už IEA uvolnila asi pětinu celkových zásob, čili 400 milionů barelů ropy. Jde teprve o šestý případ ve více než padesátileté historii agentury, kdy členské země přijaly společné nouzové opatření na podporu trhu s ropou.
Vedení agentury aktuálně jedná s vládami v Asii a Evropě a zvažuje další případné uvolňování. „Pokud bude potřeba, určitě to uděláme,“ prohlásil Birol, podle nějž tento krok pomůže uklidnit trhy, ale rozhodně není řešením.
Světoví vůdci podle Birola zprvu nepochopili hloubku problémů na energetických trzích, které způsobuje uzavření Hormuzského průlivu, klíčové dopravní tepny mezi Perským zálivem a Indickým oceánem. Prioritou je teď podle něj jeho znovu zprovoznění.
Minulý pátek IEA představila sérii doporučení pro energetickou krizi. Mezi nimi je například práce z domova, využívání hromadné dopravy, sdílení automobilů či nižší rychlostní limity na dálnicích. Podobná opatření už pomohla snížit spotřebu v Evropě v roce 2022.
Před zahájením uvolňování měla IEA, která sdružuje 31 zemí včetně Česka, v nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy a dalších 600 milionů barelů drží na základě vládních závazků.
