Hlavní obsah

Evropu zasáhne rozsáhlý vpád polárního vzduchu

Teplé a deštivé počasí v Evropě ukončí v závěru týdne rozsáhlý vpád polárního vzduchu. Během víkendu a na začátku příštího týdne se výrazně ochladí ve velké části kontinentu. Místy budou teploty hluboko pod dlouhodobým průměrem. Sněžení se může objevit i mimo hory, srážek však bude méně.

Foto: tropicaltidbits.com

Evropu zasáhne rozsáhlý vpád polárního vzduchu.

Článek

Evropa se tento týden nachází pod vlivem rozsáhlých tlakových níží nad severním Atlantikem a severní Evropou. Ty přinášejí zejména do západní a střední Evropy opakované frontální systémy, vydatný déšť a místy silný vítr.

V průběhu pátku a soboty začne přes střední Evropu od severozápadu postupovat studená fronta. Za frontou se výrazně změní charakter proudění. Namísto teplejšího a vlhkého vzduchu od Atlantiku začne do Evropy pronikat podstatně chladnější vzduch ze severu.

Studený vzduch postupně zasáhne Britské ostrovy, Skandinávii a střední Evropu. Během víkendu a na začátku příštího týdne se ochlazení rozšíří i do dalších částí Evropy.

Nejvýraznější ochlazení očekávají modely ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Teploty se zde dostanou hluboko pod dlouhodobý průměr. Lokálně mohou klesat až o 10 °C pod normál.

Ochlazení přinese mráz, sněhu bude méně

Citelné ochlazení se nevyhne ani Česku. Na začátku příštího týdne budou denní maxima většinou dosahovat pouze 0 až 5 °C. Přes střední Evropu navíc přejde nevýrazná tlaková výše, která by měla přinést ubývání srážek a oblačnosti. Při vyjasnění tak mohou noční teploty klesat výrazněji pod bod mrazu.

S ochlazením výrazně klesne také hranice sněžení. Sněhové vločky se mohou objevit i mimo horské oblasti a některé modelové scénáře nevylučují sněžení ani v nízkých a středních polohách.

Oproti současnému týdnu však na mnoha místech ubyde srážek, a případné sněhové přeháňky tak většinou mnoho sněhu nepřinesou. Vyšší úhrny lze očekávat pouze v horských oblastech nebo ve východní a jihovýchodní Evropě.

Jak dlouho se studený vzduch udrží?

Další vývoj počasí ve druhé polovině příštího týdne je zatím nejistý. Některé předpovědní scénáře naznačují postupné stahování studeného vzduchu nad východní Evropu a návrat teplejšího proudění od Atlantiku.

Jiné naopak počítají s pokračováním chladného počasí, případně jen s přechodným oteplením, po němž by následoval další vpád studeného vzduchu. Rozhodující bude především rozložení tlakových útvarů nad severní Evropou a Atlantikem.

Vpád studeného vzduchu přijde krátce po rekordně časném kolapsu polárního víru. Podle aktuálních analýz se mohou důsledky tohoto narušení během příštího týdne postupně projevit také v nižších vrstvách atmosféry.

Co je polární vír a jak ovlivňuje počasí?

Polární vír je rozsáhlá oblast nízkého tlaku a velmi studeného vzduchu ve výšce zhruba 10 až 50 kilometrů nad Arktidou. Vzniká na podzim s ochlazováním polární stratosféry a nejsilnější bývá zpravidla v zimě. Na jaře se s návratem slunečního záření rozpadá.

Když je vír silný a kompaktní, silné západní větry drží nejchladnější vzduch ve vysokých zeměpisných šířkách. Západní větry ale mohou zeslábnout, čímž se vír deformuje nebo rozdělí. Jedním z nejvýraznějších narušení je náhlé stratosférické oteplení (SSW), při kterém teplota ve stratosféře prudce vzroste a cirkulace víru výrazně zeslábne, případně se obrátí.

Narušení víru může ovlivnit proudění i blíže k zemskému povrchu. V Evropě se pak může zvýšit pravděpodobnost blokujících tlakových výší a vpádů arktického vzduchu. Oslabený polární vír však automaticky neznamená mrazy všude. O tom, kterou oblast studený vzduch zasáhne, rozhoduje konkrétní proudění a rozložení tlakových útvarů.

Výběr článků

Načítám