Článek
„Kraje byly informovány, že peněz se fyzicky nedostává a že může nastat problém,“ uvedl na tiskové konferenci předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Průtahy a zpráva o tom, že by ministerstvo peníze mohlo krátit podle něj vyvolala ve školách nervozitu.
Ke stávkové pohotovosti odbory přistoupily navzdory ujištění ministerstva školství, že potřebných 3,7 miliard do rozpočtu vláda doplní na jednání 19. listopadu.
„Školy tak obdrží finance včas a v plné výši,“ sdělila Novinkám mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.
Odborářům ovšem s jednáním o penězích, které resortu schází už od března, došla trpělivost. „Aby nebyly v půlce listopadu peníze na mandatorní výdaje, to si ještě žádná vláda nedovolila,“ řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. S rozhodnutím se podle ní otálí už od jara.
Na jaře totiž vláda rozhodla o odložení převodu financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje ze září až na začátek roku 2026. Rozpočet ovšem nepočítal s jejich platy od září do prosince tohoto roku, a bylo tak již předem jasné, že necelé čtyři miliardy korun budou školství chybět.
„I když to vláda schválí příští týden, tak může být problém s vyplácením listopadových odměn,“ dodala Seidlová. Odboráři se zároveň obávají i krácení financování, přestože ministerstvo slíbilo školám peníze podle původního rozpočtu.
„Jsou školy, které i kdyby se částka snížila jen o jednotky procent, tak nebudou mít ani na tarifní platy,“ varoval vedoucí odborové sekce ředitelů škol Ctirad Vaník.
„Učitelé neví, jestli v prosinci dostanou výplatu,“ přisadil učitel Lukáš Ulrych. Ten připomněl, že vláda neplní sliby, které učitelům dala, ani v oblasti výše platů učitelů.
Odboráři chtějí setrvat ve stávkové pohotovosti do té doby, než peníze doputují do škol. Pohotovost tak zřejmě neskončí po jednání vlády 19. listopadu. Podle Seidlové se odboráři obávají nevyplacení nebo snížení prosincových platů. „V takovém případě nemůžeme vyloučit, že přistoupíme ke stávce,“ zakončila.
