Silničáři často mění svodidla stará jen několik let, zpomaluje to dopravu

„Životnost svodidel se uvádí minimálně dvacet let. Pokud byla svodidla instalovaná v roce 2016, předpokládal bych, že vydrží do konce příští dekády,“ řekl Právu dopravní expert z platformy Vize 0 Roman Budský.

Podle něj je třeba brát v úvahu nejen přímé ekonomické aspekty, tedy finanční nevýhodnost předčasné výměny, když nová svodidla stojí několik tisíc korun za metr, ale také to, že s výměnou svodidel tradičně souvisejí dopravní omezení.

Ředitelství silnic a dálnic se hájí tím, že svodidla mění pouze tam, kde probíhá rekonstrukce, jako v případě letních prací na dálnici D5. 

Výměna podle podniku vychází z bezpečnostní normy, kterou ministerstvo dopravy měnilo v roce 2015 a pak upravilo dodatkem v roce 2020, a podle níž byla i svodidla osazená podél D5 v roce 2016 už nepřípustná.

„Zpřísnění předpisů ale neznamená, že se ihned vymění veškerá svodidla, která nové požadavky nesplňují,“ řekl Novinkám mluvčí ŘSD Jan Studecký.

„K výměně svodidel dochází v případech, kdy se provádí rekonstrukce dálnice a v místě oprav se nacházejí svodidla s nižší úrovní zadržení, než je aktuálně požadovaná. To je i zmíněný případ D5,“ dodal.

Podle posledních norem osazují silničáři ve středním dělícím pásu svodidla s úrovní zadržení H3. 

Ta při rychlosti 80 kilometrů v hodině zadrží vozidlo o hmotnosti 16 tun, zatímco starší svodidla, jaká byla v létě odstraněna z D5, zadrží o tři tuny méně při rychlosti nižší o deset kilometrů za hodinu.

Modernější svodidla H3 se používají i v okolních zemích, například v Německu.

Svodidla podléhají primárně evropským normám. Technické podmínky vydané ministerstvem dopravy řeší zádržnost na různých úsecích pozemních komunikací, na mostech a podobně, přičemž nejvyšší požadavky jsou právě na svodidla u středových pásů dálnic.

Pokud se kamion na dálnici dostane přes svodidla do protisměru, nehody bývají fatální.

Modernější typy svodidel jsou bezpečnější i pro řidiče osobních aut, potvrzují autokluby. Postupná výměna tedy smysl má. Diskutující na sociálních sítích však apelují na to, aby Ředitelství dálnic a silnici a ministerstvo dopravy dlouhodoběji lépe plánovalo uzavírky v místě a čase.

Podobně to vidí i expert Budský. „Hlavně pak na důležitých tazích a dálnicích to bývá náramně znát. Pořád si říkám, proč podobné práce umějí v řadě jiných států dělat mimo dopravní špičku a proč to u nás v tomto směru drhne,“ poznamenal.

„Na paměti je dobré mít i to, že dopravní kongesce (zácpy) nás v souhrnu každoročně vyjdou na zhruba dvě procenta hrubého domácího produktu,“ dodal Budský. To je zhruba 150 miliard korun.

Navíc podle experta se pak někteří řidiči snaží dohánět ztrátu času v uzavírkách i za cenu nepřiměřené agresivity, s čímž zase souvisí riziko nehod.