Článek
Vláda koncem července schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Poslanci by novelu rozpočtu měli projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že návrh rozpočtu projde.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně stouply o 8,1 procenta na 1,023 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně vzrostly o 0,8 procenta na 1,254 bilionu Kč. Příjmové straně pomohly podle MF daňové výnosy, které byly meziročně vyšší o 15,5 procenta, naopak výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, navýšené dávky na bydlení a hmotné nouze, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.
„Na výdajové straně máme dodatečné náklady na mimořádné důchody a sociální dávky na pomoc skupinám občanů ohroženým zdražováním. I přesto sledujeme v posledních měsících pozitivní trend výrazně rostoucích kapitálových výdajů, které jsou aktuálně téměř o 20 procent silnější než v loňském roce, nepřekvapivě s největším podílem do dopravní infrastruktury,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Nejmasivnější zadlužování v rámci EU pokračuje. Stát plánuje další obří schodek rozpočtu
K růstu příjmů nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (o 11,1 procenta) s kladným příspěvkem především daně z přidané hodnoty, pojistného a daní z příjmů právnických osob. Naopak o 11,4 procenta klesly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 miliardy Kč).
Běžné výdaje byly meziročně nižší o 0,5 procenta, přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů či jiných sociálních dávek a výdajů souvisejících se solidární pomocí uprchlíkům. Nižší byly především výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 19,4 procenta. Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách s růstem o osm procent se nejvíce podílely výplaty důchodů (8,1 procenta) navýšené lednovou a červnovou valorizací.
První v zadlužování
V loňském roce byla Česká republika nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie, konstatoval před pár dny Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Zpráva o zadlužení Česka vyvolala novou ostrou přestřelku vlády s ANO
„Ačkoliv zůstala Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, byla zároveň meziročně nejrychleji se zadlužující zemí,“ uvedl NKÚ.
Úřad zároveň upozornil na to, že zatímco hned 20 zemí EU dokázalo loni meziročně své zadlužení k HDP snížit, tak u ČR naopak vzrostlo o více než čtyři procentní body.