Článek
Výdaje na válku v tom hrají hlavní roli, což si i stále více Rusů uvědomuje, a to i těch ve vysokých patrech politiky. Upozornil na to britský list The Financial Times.
„O jakém rozvoji, investicích a alokaci kapitálu se dá mluvit, jestliže čtyřicet procent federálního rozpočtu tvoří obrana a bezpečnost? Tanky a granáty nemají žádnou spotřebitelskou hodnotu. Zajišťují zaměstnanost a mzdy v obranném průmyslu, ale také zvyšují inflaci a snižují další výdaje, jako jsou sociální služby a investice,“ svěřil se listu poslanec ruského parlamentu Renat Sulejmanov.
Ruský stát vydává na válku, obranu i vnitřní bezpečnost už skoro čtyřicet procent hrubého domácího produktu. Tento podíl roste na úkor jiných kapitol. Současně se prodražuje obsluha státního dluhu.
Podle poslance Sulejmanova musí válka skončit co nejdříve právě kvůli ekonomickým dopadům způsobovaným vysokými vojenskými výdaji.
Alexandra Prokopenková, bývalá úřednice centrální banky, je ale skeptická. „Ministerstvo financí potřebuje peníze na válku, takže ať se stane cokoli, neškrtne se obrana a bezpečnost, ale zadávání veřejných zakázek, dotace korporacím a financování veřejných institucí,“ komentovala situaci.
Podle ní Rusko dává přednost válce na úkor všeho. Ostatně už v únoru ministr financí Anton Siluanov požádal vládu o zmrazení plánovaných výdajů v jiných oblastech, aby pokryl rostoucí náklady na válku. Nedávno pak v rozhovoru pro list Kommersant připustil, že bude nutné v jiných výdajích dále škrtat.
Připomněl, že Moskva se v předchozích letech spoléhala na vytvořené rezervy. Ty už ale takřka vyschly. „Rezervy nejsou neomezené,“ prohlásil Siluanov.
Hospodaření ruského státu se koncem dubna ocitlo ve schodku 5,9 bilionu rublů. Rozpočtový vývoj sice bývá v průběhu roku nerovnoměrný a výsledek na konci roku může být příznivější, než jak se teď jeví, analytici se nicméně shodují v tom, že Rusko naplánovaný deficit nedodrží a výrazně ho prohloubí.
„Díru“ podle nich nezacelí ani vyšší příjmy z ropy a plynu, které jsou kvůli aktuálnímu konfliktu na Blízkém východě velmi žádanými komoditami.
Siluanov tento měsíc uvedl, že v dubnu Rusko obdrželo přebytek příjmů z vývozu ropy či plynu ve výši 200 miliard rublů (58 miliard korun). Dodal však, že očekávané příjmy v březnu o zhruba stejnou částku zaostaly.
Rusko sice těží z dražší ropy, ale část peněz utrácí v dotacích na benzin. Navíc kvůli silnějšímu rublu vydělává v přepočtu méně a ropa aktuálně zase zlevňuje. Rubl se přitom obchoduje kolem 0,29 koruny, což je jeho nejvyšší hodnota od roku 2023.
