Článek
Analytik ruského Národního fondu energetické bezpečnosti Igor Juškov upozornil, že zásah USA ve Venezuele může vést k výrazným změnám na ropném trhu - mohla by se zvýšit produkce v této zemi, což by srazilo ceny dolů. To by mělo dopad i na Rusko, jež je významným ropným producentem.
„Možná pak ceny zkolabují. Proto je pro nás v každém případě lepší, aby tento režim přežil,“ cituje Juškova server finace.mail.ru.
Upozornil také, že Spojené státy nejprve oslabily režim diktátora Madura sankcemi proti ropnému sektoru. „To je signál pro Američany a Evropany, že totéž se může stát s Ruskem,“ uvedl také Juškov.
Obavy spojené s přístupem Američanů k venezuelským zásobám vyjádřil také ruský ekonom Sergej Suverov. „V příštích dvou až třech letech to Američanům umožní výrazně zvýšit zásoby na světovém trhu,“ prohlásil Suverov podle Bildu.
Cena ropy určuje, zda je v ruském rozpočtu dostatek peněz na důchody, státní aparát i válku. Rusové už čtyři roky podnikají otevřenou invazi na Ukrajinu, kterou se jim daří financovat i díky příjmům z ropy.
Trump skutečně plánuje oživení venezuelského ropného průmyslu pod vedením USA, nestane se to ale hned. Trvat to může roky a náklady podle odhadů agentury Bloomberg přesáhnou sto miliard dolarů (2,1 bilionu korun).
Jako „citelný ekonomický i geopolitický problém“ pro Rusko vidí případný nárůst těžby venezuelské ropy pod taktovkou USA i analytik Golden Gate Pavel Ryba.
„Na globální trh by se dostaly miliony barelů relativně levné ropy, což by tlačilo ceny dolů a snižovalo příjmy ruského státního rozpočtu, který je na exportu energií stále silně závislý,“ řekl Novinkám analytik Golden Gate Pavel Ryba.
Zároveň by podle Ryby Rusko přišlo o strategického spojence v Latinské Americe a oslabila by se jeho schopnost obcházet sankce skrz alternativní exportní kanály. „Posílení venezuelské produkce pod americkým vlivem by tak podkopalo jak ruské financování války, tak jeho ambici udržet si vliv mezi velkými producenty ropy,“ dodal Ryba.
Obava Ruska je podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka na místě, ale i on upozornil, že nárůst produkce Venezuely nebude skokový, protože tamní infrastruktura je hodně podinvestovaná.
„Musí se dobudovat ropovody, exportní terminály. Teď exportují pod svou kapacitou, a to asi 800 tisíc barelů ropy denně, když celková kapacita je asi 1,3 milionu barelů. Navýšení kapacity bude trvat několik let,“ řekl Novinkám.
Navíc velké americké nadnárodní společnosti jako ExxonMobil nebo Chevron by podle jeho slov sice chtěly ve Venezuele těžit, ale nemají jistotu, že nepřijde politický převrat nebo občanská válka, která by jejich investici znehodnotila.
Krátkodobě ale přesto může vývoz komodity z Venezuely vzrůst. „Kvůli tomu, že v listopadu a prosinci byl snížený kvůli sankcím a velký objem venezuelské ropy je teď v zásobnících a v tankerech. Pokud USA sankce zmírní, ropa z těchto zásob se může dostat na trh,“ doplnil.
Také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček předpokládá, že z krátkodobého hlediska budou efekty na trh s ropou a Rusko relativně nízké, pokud by ale USA v zemi rozjely těžbu, bude to Moskvě dělat problémy.
„Zvýšená těžba by dál tlačila cenu ropy dolů, což je v přímém rozporu se zájmy Ruska,“ řekl Novinkám.
Těžká ropa
Venezuela má mít na svém území 303 miliard barelů ropy, což tvoří až 17 procent světových zásob. Až za ní jsou třeba Saúdská Arábie, Írán či Irák. Venezuelská těžba ale kvůli sankcím a zastaralým technologiím dlouhodobě klesá a zaujímá méně než procento světové produkce.