Článek
Ruská aktiva firmy Metro byla podle dekretu přesunuta pod dočasnou správu ruské společnosti UK Torg Rus. Důvod tohoto kroku dekret neobsahuje, napsala agentura Reuters. UK Torg RUS vznikla 8. září. Podle údajů z ruského obchodního rejstříku ji plně vlastní Johannes Tolay, generální ředitel ruské divize Metra.
Rozhodnutí o dočasné správě přišlo krátce po nezvyklém víkendovém jednání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s jeho německým protějškem Johannem Wadephulem. Ministři se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku bavili o válce na Ukrajině. Lavrov po schůzce uvedl, že se od Wadephula nic nového nedozvěděl. Německo patří mezi významné podporovatele Ukrajiny.
Putin již tento měsíc učinil podobný krok u ruských aktiv švýcarského potravinářského gigantu Nestlé a francouzského maloobchodního řetězce Auchan. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov následně uvedl, že jedním z důvodů převodu těchto aktiv pod dočasnou správu je, že jde o podniky z takzvaných nikoli přátelských zemí.
Metro v Rusku provozuje 93 velkoobchodů a zaměstnává kolem 12 tisíc lidí, napsala agentura Reuters. Ruská divize Metra se v pondělním prohlášení k prezidentskému dekretu nevyjádřila. Uvedla nicméně, že funguje běžným způsobem.
Rusko od napadení Ukrajiny v roce 2022 zpřísnilo kontrolu nad aktivy vlastněnými zahraničními subjekty. Dekret z roku 2023 dává Moskvě pravomoc umístit pod dočasnou správu aktiva ze zemí, které považuje za znepřátelené.
Co znamená dočasná správa v ruském pojetí
Zahraniční společnosti zůstávají jejich vlastníky. Fakticky však nad svými podniky ztrácejí kontrolu, kterou přebírá ruský správce.
V praxi jde hlavně o to, že vlastník ztrácí kontrolu nad tržbami a dalšími peněžními toky. Dočasný správce přebírá výkon práv spojených s podílem, včetně hlasovacích práv a vlivu na vedení společnosti. Z výnosů podniku se navíc mohou hradit náklady dočasné správy.
V minulosti už podobný postup Rusko použilo například u aktiv společností Carlsberg, Danone a CanPack. Nejprve firmy prezidentským dekretem převedlo pod dočasnou správu, čímž zahraniční vlastníci ztratili nad svým ruským podnikáním kontrolu.
Později byla tahle aktiva z dočasné správy vyňata a následně prodána místním investorům, často výrazně pod jejich tržní hodnotou. Zahraniční vlastníci totiž k prodeji potřebovali souhlas ruských úřadů, které odchod z trhu podmiňovaly vysokou slevou. Například Danone svůj ruský byznys prodalo s 56procentní slevou proti jeho tržní hodnotě.
