Článek
Prodej ropy přinesl do ruského rozpočtu 7,13 bilionu rublů, prodej plynu pak 1,4 bilionu, uvedla agentura Bloomberg. Pokles příjmů je dán poklesem cen ropy, které je na trhu přebytek. Cena ruské ropy Ural činila loni v průměru 57,65 dolaru za barel, což je o patnáct procent méně než o rok dříve.
Dopad na pokles příjmů z ropy mají také sankce na ruský energetický sektor, kdy je stanovena maximální cena, za kterou může Moskva ropu prodávat. Dopad mohou mít i ukrajinské útoky na ruské rafinérie a také rostoucí rubl, který loni posílil o 6,4 procenta.
To sice zlevňovalo dovozy třeba benzínu z Běloruska, ale současně s tím klesaly příjmy z exportu a ruská ekonomika je primárně postavená na vývozu.
Příjmy z plynu klesly meziročně o třetinu na 1,34 bilionu rublů, což je nejméně od roku 2020. Rusko od počátku války na Ukrajině přišlo o skoro všechny své evropské odběratele. Od ledna 2025 ruský plyn přes Ukrajinu do Evropy neproudí. Moskva sice zvýšila dodávky plynu do Číny, ale to výpadek nepokrylo.
Příjmy z ropy a plynu jsou pro ruskou ekonomiku klíčové. Rusko přitom kvůli válce na Ukrajině a závodům ve zbrojení se Západem zvyšuje své výdaje na obranu.
Narůstající rozdíly mezi výdaji a příjmy se ruská vláda snaží řešit penězi z vládního Fondu národního bohatství, jenomže už spotřebovala více než polovinu prostředků v něm. Uchyluje se proto stále více k půjčkám.
Rusko patří mezi tři největší producenty ropy a má největší zásoby plynu na světě. Příjmy z obou komodit jsou pro jeho hospodářství klíčové. Ty z prodeje plynu v roce 2024 činily asi 30 procent příjmů rozpočtu, mezitím však poklesly na 22 procenta a úřady očekávají, že podíl bude dále klesat. Protože nyní tvoří už jen pětinu příjmů, Rusko zvýšilo od ledna daň z přidané hodnoty a zavedlo další daně a poplatky, třeba z moderní elektroniky.
Ruská národní banka také poprvé na konci listopadu začala prodávat své zásoby zlata, což zdůvodnila tím, že po zlatě je poptávka a jeho cena roste. Snahou prodeje, o němž Rusko neposkytlo mnoho údajů, bylo snížit vnější dopady na ekonomiku, na rubl a inflaci, uvedl Interfax.
Země přichází i o příjmy z elektřiny
Silný rubl a nedostatečná ruská infrastruktura na Sibiři navíc vedly k tomu, že Čína od Nového roku zastavila nákup elektřiny z Ruska, protože její cena přesáhla cenu energie vyrobené na čínském území.
Ta zůstává prakticky nezměněná a v současné době se pohybuje na přibližně 350 jüanech za megawatthodinu, tedy 3900 rublech, uvedl list Kommersant.
Oproti tomu by po liberalizaci ruského trhu s elektřinou na Dálném východě mohla cena do konce tohoto měsíce stoupnout na 4300 rublů za MWh. To je o 42 procent více než cena loni v lednu.
Čína už nekupuje ani minimální objem stanovený smlouvou a je nepravděpodobné, že by se dovoz ruské elektřiny letos obnovil.
Do roku 2037, do kdy smlouva platí, se přitom měly ročně vyvážet čtyři miliony megawatthodin. Pokud by cena činila jen 3000 rublů, tedy o 1300 rublů méně než teď, tak by to pro Rusko za rok znamenalo příjem 12 miliard rublů (3,2 miliardy korun).
