Hlavní obsah

Rozpočet: vzduchem lítají desítky miliard

Možná ještě nikdy nebyl státní rozpočet Česka zatížen tolika neznámými a riziky jako letos. Hlavním důvodem je stále jen těžko odhadnutelný vývoj cen energií, který ovlivňuje mimořádné příjmy i výdaje státu. Naplánovány jsou na sto miliard na obou stranách. Lednová predikce ministerstva financí navíc zhoršila výhled vývoje ekonomiky a zároveň počítá s vyšší inflací, než když se rozpočet schvaloval.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na schůzi vlády

Článek

Zatímco podle předkládací zprávy k rozpočtu by průměrná inflace měla letos dosáhnout 8,8 procenta a ekonomika reálně vzrůst o 1,1 procenta, tak nově ministerstvo financí předpovídá, že ekonomika o 0,5 procenta poklesne a očekává průměrný růst cen o 10,4 procenta.

„U vývoje HDP není ten rozdíl tak dramatický. Obecně ale souhlasím, že příjmová i výdajová strana státního rozpočtu jsou v současnosti zatíženy velmi velkou mírou nejistoty ať už kvůli pokračující válce na Ukrajině, nebo související energetické krizi či nadále vysoké inflaci,“ řekl Právu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

„Všechny tyto faktory budou pravděpodobně dál tlačit na státní rozpočet, který se s tím bude muset popasovat,“ dodal.

Viceguvernér ČNB Frait: Vysoké sazby zůstanou déle

Ekonomika

Vyšší inflace znamená i vyšší výběr daní, hlavně DPH. Vyvolává však i vyšší výdaje, například mimořádnou valorizaci penzí. K ní by mělo nyní opět dojít v červnu, ačkoliv ji vláda chce omezit a upřít důchodcům v průměru tisícikorunu, aby ušetřila.

Při současných zákonných pravidlech by totiž červnová valorizace měla stát rozpočet 34,4 miliardy letos a téměř 59 miliard příští rok. Pokud vláda osekání valorizace prosadí přes odpor opozice, tak výdaje kvůli červnovému navýšení penzí vzrostou „jen“ o 15,4 miliardy letos a o 26,4 miliardy příští rok.

Schválený státní rozpočet s mimořádnou valorizací penzí vůbec nepočítá, i když už od loňského podzimu bylo zřejmé, že k ní letos musí tak či onak dojít. Dalším problémem je plně nekrytý rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který má nyní získat potřebných 30 miliard vydáním dluhopisů.

Pavel k valorizaci důchodů: Jako občan mám pochybnosti

Domácí

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun. Stanjura v neděli v ČT uvedl, že nepředpokládá novelizaci letošního rozpočtu ani v případě, že by se vládě nepodařilo prosadit snížení mimořádně valorizace důchodů.

Sto miliard z odvodů i na kompenzace

Samostatnou kapitolou jsou naplánované mimořádné příjmy a výdaje státu v souvislosti s energetickou krizí. Stanjura uklidňuje, že mimořádné odvody energetických firem a daň z neočekávaných zisků (windfall tax) stojí v principu proti kompenzacím souvisejícím se zastropováním cen energií. Jinými slovy, kolik mimořádně stát vybere, tolik zhruba i zaplatí.

„Obchodníkům s energiemi jsme za leden zaplatili první zálohu 8,3 miliardy, ale chytřejší budeme až po prvním kvartálu, kdy budeme mít reálnější čísla,“ podotkl Stanjura.

Innogy zlevní pod cenový strop také elektřinu

Ekonomika

Světové ceny energií už řadu měsíců klesají a někteří dodavatelé již dnes nabízejí zákazníkům ceny pod cenovým stropem. Na kompenzace kvůli zastropování cen energií má vláda v rozpočtu 100 miliard. Stanjura ale neočekává, že mu z toho desítky miliard na konci roku v rozpočtu zbudou. „Naše ambice byla, že to má být s mimořádnými příjmy z odvodů a windfall tax přibližně rozpočtově neutrální,“ doplnil pro Právo.

Zřejmě tak ani na odvodech a dani z neočekávaných zisků letos nevybere plánovaných až 120 miliard. Některým bankám navíc v posledním loňském čtvrtletí překvapivě klesl zisk.

Stanjuru to však neznervózňuje. „Říkal jsem, že to povede k tomu, že banky začnou zvyšovat úroky na úložkách, což je ve prospěch střadatelů. Možná kvůli tomu vybereme méně, ale pokud naši občané dostanou větší úroky ze svých úspor uložených v bankách, tak je to rozhodně dobrý efekt této mimořádné daně, kterou jsme zavedli,“ míní.

Kde chce Stanjura příští rok ušetřit

  • Pro letošek je schválený schodek 295 miliard oproti loňským 360,4 miliardy Kč. Tím se prohloubil státní dluh na 2,895 bilionu Kč. Letos má vzrůst na více než tři biliony.
  • Ministr Stanjura chce proto v rozpočtu pro příští rok úsporu 70 miliard. Ze dvou třetin se to má týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba dvacet miliard, příjmové strany.
  • Jen navrhovaným snížením červnové valorizace penzí chce kabinet ušetřit zhruba 19 miliard letos a dalších 33 miliard příští rok, protože by se valorizovalo ze zvýšeného základu.
  • Další desítky miliard by se mohly v příštích letech ušetřit i tak, že by se do valorizace penzí nezapočítávalo od letoška zavedené výchovné 500 Kč za dítě.
  • Jednotky miliard plánují ministři ušetřit omezením státní podpory stavebního spoření. U stávající smluv má být poloviční (tzn. 1000 Kč ročně), u nových smluv by už nebyla žádná.
  • Na straně příjmů sjednocení dvou nižších sazeb DPH a přesun některých položek do 21procentní základní sazby má vycházet rozpočtově neutrálně. Lidé si ale třeba za vodu, teplo, léky či stravování v restauracích nakonec připlatí.
  • Více peněz do rozpočtu má přinést rušení daňových slev. Koalice uvažuje zhruba o desítce z nich. Mezi nimi je sleva na manželku/manžela (státu by se zvýšily příjmy o zhruba 4,7 miliardy Kč) nebo školkovné (1,4 miliardy).
  • Stanjura chystá i změnu zdanění hazardu tak, aby rozpočet získal navíc další jednotky miliard.
  • Příjmy státního rozpočtu mají vylepšit i vyšší odvody OSVČ. Parametry však koalice i v tomto případě zatím tají.

Stát seká obří dluhy, rozpočet za únor už je mimo realitu

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám