Článek
„Chceme zavést spoření podle strategie životního cyklu, aby lidé nevstupovali do jednoho typu fondu a nezůstali v něm celý život,“ ohlásila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Způsob investování by se měl měnit podle toho, jak budou lidé stárnout. Nyní totiž lidé už od mládí často spoří v konzervativních fondech, které se často drží i pod inflací.
Uvedená strategie znamená, že mladší člověk začne s investicemi, které více vynášejí, ale jsou rizikovější – například do akcií. V případě neúspěchu má dost času na zotavení. Před důchodem se automaticky přesune do konzervativnějších typů, třeba dluhopisů. Tento postup má zvýšit výnosy v mladším věku a ochránit úspory před penzí.
V současné době si lidé volí typ investice sami. Řada z nich se zbytečně drží konzervativních, méně výnosných fondů už od mládí. Přitom rozdíl ve výsledných úsporách může být po třiceti letech značný – i dvojnásobný oproti dynamičtější strategii.
Podle zdroje Novinek obeznámeného s přípravami bude strategie životního cyklu nastavena jako výchozí pro všechny, kdo si budou zakládat penzijní spoření, a to s minimem administrativy. „Zatím není rozhodnuto, zda konkrétní parametry budou ukotveny pevně v zákoně, nebo budou mít formu doporučení,“ konstatoval zdroj. Záleží také na výsledku jednání s penzijními společnostmi.
Není jasné, jaké tyto parametry budou. „Například zda u mladých lidí má jít do akcií 75 či 80 procent úspor, nebo zda by posun portfolia ke konzervativnímu měl začít v 50 nebo 55 letech věku,“ doplnil.
Přestože na startu bude stát vstup do rizikovějších investic, nebude celá strategie povinná. Lidé si budou moci zvolit míru rizika sami, budou ale muset o změnu aktivně požádat – systém tak pracuje na principu opt-out, nikoli opt-in.
Penzijní společnosti by pak neměly s klienty povinně procházet investiční dotazníky. „Dotazník se neosvědčil, velké množství lidí nasměrovává do zbytečně konzervativních investic. A to i mladé, pro které by byla vhodná dynamičtější strategie,“ uvedl zdroj. Zájemci si dotazník i nadále budou moci projít dobrovolně a jeho výsledkem se řídit.
Zavedení strategie životního cyklu žádají penzijní společnosti už dlouho. „Možnost by měli mít noví i stávající klienti. Mnoho ze stávajících má před sebou investiční horizont desítek let, takže z ní mohou výrazně profitovat,“ konstatovala Tereza Slavíková z NN Penzijní společnosti. Dobrovolnost pro stávající klienty by uvítala i předsedkyně představenstva Generali penzijní společnosti Jana Zelinková.
Zavedení strategie navrhovala i Asociace penzijních společností. Upozorňovala, že člověk, který projde třicetiletým cyklem, může mít i dvojnásobek toho, co člověk, který si stejnou dobu spoří konzervativně. „Jenže lidé jsou při vstupu vystrašeni dotazníkovými otázkami, zda jsou schopni unést padesátiprocentní poklesy, a zbytečně volí konzervativní fond,“ zdůraznil prezident asociace Radek Moc.
Nicméně pokud zůstane možnost strategii životního cyklu odmítnout, je zachování dobrovolného dotazníku podle některých penzijních společností logické.
Postupný konec transformovaných fondů
Součástí chystaných změn má být i snížení poplatků penzijním společnostem, které výrazně ukrajují z výnosů. V současnosti si mohou účtovat až 1,5 procenta z hodnoty majetku ročně. O kolik klesnou, by mělo ministerstvo financí spolu s dalšími opatřeními oznámit začátkem června.
Státní příspěvek by mohli nově dostávat i lidé při nižších vkladech. Nyní jej dostává pouze ten, kdo si platí nejméně 500 korun měsíčně. Rozšíření nároku by pomohlo lidem s nižšími příjmy, kteří si nemohou dovolit odkládat vyšší částky. Více chce vláda ke spoření motivovat mladé. Jedna z možností je například to, že by od státu dostávali větší příspěvky.
Do deseti let by pak měly skončit transformované fondy s nízkými výnosy – tedy staré penzijní připojištění, do nějž už není možné vstupovat. Lidé v něm setrvávají proto, že jejich peníze nemohou jít podle zákona do minusu. „Jakkoli může být tato garance pro část lidí zajímavá, je vykoupena velmi nízkým zhodnocením,“ varovala Slavíková.
