Článek
Podle výzkumu se penzijního spoření efektivně, tedy tak, aby se jim to vyplatilo, účastní pouze osmnáct procent lidí. Zbytek si buď nespoří vůbec, nebo si ukládá jen malé částky či investuje do fondů s minimálním zhodnocením.
PAQ Research odhaduje, že až 45 procent ekonomicky aktivních Čechů si nyní v rámci penzijního spoření neinvestuje tak, aby jim to společně s výnosy v důchodu dostatečně doplnilo státní penzi.
Nejnižší míru účasti mají lidé mladší 35 let. Nejsou například dostatečně motivováni státní podporou. Zaměstnavatelé navíc nejčastěji přispívají na spoření vzdělanějším zaměstnancům středního věku.
Roli hraje i nízká finanční gramotnost střadatelů. Přibližně tři čtvrtiny z nich neznají výkonnost svých fondů nebo ji odhadují chybně. Mnozí proto zůstávají v transformovaných či konzervativních fondech s nízkým výnosem, přestože sami deklarují zájem o dlouhodobé zhodnocení. Výsledkem je, že většina ze zhruba 660 miliard korun uložených v penzijním systému zůstává ve fondech, které ročně vydělávají pouze jedno až dvě procenta.
Dalším problémem jsou podle PAQ Research vysoké poplatky. Český systém penzijního spoření je má podle ní výrazně vyšší než v řadě jiných zemí. Při dlouhodobém, například čtyřicetiletém spoření, mohou poplatky snížit výslednou hodnotu konečného majetku až o polovinu. Přesto více než devadesát procent střadatelů jejich skutečnou výši nezná nebo ji podceňuje.
Za vhodné řešení označuje analýza takzvané fondy životního cyklu, které automaticky mění investiční strategii podle věku klienta. V mladším věku investuje dynamičtěji, s blížícím se důchodem přechází ke konzervativnějším strategiím.
Podle PAQ Research je ochota lidí vstoupit do reformovaného systému výrazně ovlivněna příspěvky zaměstnavatelů a podporou ze strany státu. Organizace proto doporučuje provést v systému změny, aby se efektivněji využilo současných osmnáct miliard korun ročně státní podpory.
„Je potřeba zaměřit veřejnou podporu na fond životního cyklu s definovanou a produktivní strategií spoření, lidem do 35 let dát jednorázovou podporu či vyšší procentuální příspěvky při vstupu do tohoto spoření, výrazně omezit maximální zákonnou výši poplatků, postupně ukončit transformované fondy přechodem do fondu životního cyklu a motivovat zaměstnavatele, aby přispívali mladým lidem,“ shrnula analýza.