Reforma dávek vezme mnoha rodinám tisíce korun

„Na tato rizika dlouhodobě upozorňovala velká skupina pomáhajících organizací včetně Charity ČR a Člověka v tísni . Přes četná vyjednávání s ministrem Jurečkou nebyla na straně ministerstva ochota se potřebnými změnami zabývat a do zákona je zapracovat,“ řekl Novinkám Jan Černý z Člověka v tísni.

Části rodin hrozí propad příjmů hlavně kvůli konci nynějších přídavků na děti. Nově zaváděný bonus za práci jim ho podle expertů nemusí dorovnat. Navíc často ani pracovat nemohou, a na bonus proto nedosáhnou.

„Jediný způsob, jak zůstat na víceméně stejné státní podpoře, je mít legální pracovní poměr. Všem takzvaně ‚nezranitelným‘, což jsou rodiny s dětmi staršími čtyř let, samoživitelé s dětmi nad sedm let, lidé v produktivním věku, lidé bez zdravotního postižení a invalidé pobírající důchod pouze prvního stupně, bez toho podpora oproti současnému stavu klesne,“ konstatoval Černý.

„Rodiny s dětmi přijdou o ekvivalent přídavků na děti v původní výši. Ten bude ve verzi nové úpravy ‚komponenta na dítě‘ postižen při nemožnosti si pracovní bonus opatřit,“ doplnil.

Pozitivní změnou, kterou reforma dávek podle něj přináší, je, že zatímco nyní mohli ze státní podpory vypadnout lidé i za velmi malý výdělek, který jim zvýšil uznatelný příjem, teď jim podpora zůstane a bude se snižovat v souvislosti s příjmem.

„Nebude tam ostrý schod. Jiný ostrý schod ovšem byl vyroben v definici takzvané zranitelnosti. Se sedmými narozeninami dítěte se bez ohledu na další okolnosti překlápí matka do režimu plné podpory opět jen s pracovním bonusem,“ upozornil Černý.

Spojení dávek je podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení přínosem z hlediska přehlednosti dnes složitého systému. „S tím spojená negativa však za to z našeho pohledu nestojí,“ uvedl.

Také on za konstrukční problém superdávky označil nižší přídavky na děti a přesun těchto peněz do pracovního bonusu. „Ten není funkční nejen pro pečující, ale i pro řadu nízkopříjmových pracujících, protože se počítá z životního minima, jehož výše je ale určována politicky a nyní zcela neodpovídá reálným příjmům a výdajům po inflaci,“ řekl.

Takzvaná zranitelnost příjemců dávek zvedá uznatelné náklady na bydlení. „To je zvláštní logika, protože v zásadě říká, že lidé, kterým je uznána zranitelnost, mohou bydlet dráž,“ podotkl Opletal. Vyšší uznatelné náklady mohou řadě domácností pomoci, těm s nízkými náklady na bydlení méně.

„Zásadně ohrožené skupiny jsou nízkopříjmoví pracující obecně, pak samoživitelky s dítětem ve školním věku a málo početné domácnosti. Také lidé v exekucích a insolvencích vycházejí z reformy kvůli nezapočítávání srážek špatně ve chvíli, kdy pracují legálně. Dostanou minimální podporu,“ shrnul Opletal.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) čelí velké kritice za to, že stále nepřišlo se slibovanou kalkulačkou, která by konkrétním rodinám ukázala, zda si superdávkou polepší nebo pohorší. Ministerstvo připouští, že u třetiny příjemců státní finanční podpora klesne, u třetiny se však má podle něj zvýšit a u zbývající třetiny zůstat na zhruba stejné úrovni.

Superdávka podle mluvčího MPSV Jakuba Augusty nerezignuje na pomoc lidem, kteří z nějakého důvodu pracovat nemohou. „Skutečně ten, kdo pracuje, bude mít dávku vyšší. Jasně tím totiž říkáme, že pracovat se vyplatí. Systém ale počítá s vyšší podporou zranitelných domácností, tedy právě těch, ve kterých nelze s pracovní aktivitou počítat – ať už kvůli věku, péči o dítě, nebo kvůli zdravotnímu stavu,“ ujistil.

O kolik si její rodina pohorší, si už na jedné z neoficiálních webových kalkulaček spočítala paní Lucie Ovsenáková, která pečuje dvacet čtyři hodin denně o manžela na domácí umělé plicní ventilaci a o tři děti. „Snížení měsíčních přídavků bude znamenat pokles mé podpory o zhruba 1700 korun ze současných 4410,“ řekla Novinkám.

„Nová jednotná dávka se sice snaží odstavit od dávek ty, co nepracují, ale bohužel zcela rezignovala na pomoc těm, kdo pracovat nemohou,“ tvrdí.

Upozornila na to, že na pracovní bonus, který se pojí s novou superdávkou, nedosáhnou hlavně dospělé osoby v invalidním důchodu a pečující, kteří se nepřetržitě starají o zcela závislou osobu a kvůli tomu nemohou chodit do práce.

„Jedná se hlavně o dospělé osoby v produktivním věku, které vážně onemocněly nebo utrpěly vážný úraz, jehož následkem jsou v plném invalidním důchodu, nemohou pracovat, samy jsou závislé na péči. Tito lidé nedosáhnou na pracovní bonus a přídavky na děti jim klesnou zhruba na polovinu,“ uvedla Ovsenáková.

Pečující jsou podle ní také čím dál více znevýhodněni tím, že o někoho pečují doma. „Vyplatí se svého blízkého s postižením umístit do ústavu a jít pracovat. V institucích se žádné majetkové testy dělat nemusí,“ podotkla.

Jakákoliv část příjmu, která není „pracovní“, například výživné nebo invalidní důchod, také podle ní výrazně sníží výši dávky. „Takzvaná zranitelnost osoby nehraje pro přídavky na děti žádnou roli,“ dodala.

Augusta argumentoval, že superdávka přichází se zcela novým pojetím podpory, kdy čtyři dosavadní dávky ruší a nahrazuje je jednotnou dávkou, která se skládá ze čtyř složek – živobytí, bydlení, děti, pracovní bonus – podle konkrétní potřeby domácnosti. „Srovnání se současnými přídavky na děti nebo s jakoukoliv jinou dávkou tedy není přesné,“ uvedl.

Oficiální kalkulačku, která vypočítá přesnou výši dávky, chce MPSV podle Augusty zprovoznit hned, jakmile to bude technicky možné po skončení celého legislativního procesu. Senát schválil reformu sociálních dávek na konci dubna, na stole ji má nyní prezident Petr Pavel.

Jurečka se netají tím, že reforma má vést k zúžení okruhu příjemců sociálních dávek. Ty může podle nynějších pravidel čerpat až 29 procent obyvatel Česka. Podporu ve skutečnosti pobírá asi osm procent lidí. Po reformě by se měl okruh lidí s nárokem na pomoc od státu zúžit podle dřívějších odhadů asi na 22 procent lidí.

Mluvčí resortu Augusta zdůraznil, že nová dávka státní sociální pomoci přináší výrazné zjednodušení a zpřehlednění. „Navíc lépe cílí pomoc, zohledňuje pracovní aktivitu a odstraňuje třeba takzvané body zlomu, kdy i minimální navýšení příjmu mohlo znamenat ztrátu podpory,“ dodal.

Experti však reformu tepou zleva zprava. „Na pobíratele sociálních dávek bude mít nemalé dopady,“ míní i Iva Kuchyňková z Charity ČR. Ta zákonodárce už dříve varovala, že reforma může v důsledku „vést k prohlubování chudoby a sociálního vyloučení“.

„Pro řadu rodin je a bude nová úprava frustrující a nepochopitelná, podobně jako penalizace dětí za invaliditu otce ve vámi uváděném případě,“ dodal Černý.

Podle něj přitom mohla být reforma sociálních dávek dobrá a vyvážená. „Ale není, jde o škrty zhruba u třetiny rodin, které nyní podporu státu podle starých parametrů zákona potřebovaly. I díky komunikaci ministerstva se zdá, že se ze systému sociální pomoci stal z velké části program na podporu praxe zaměstnavatelů, kteří své zaměstnance špatně platí,“ kritizoval Černý ministerstvo.