Článek
Ruská odveta představuje zákaz dovozu masa, ryb, zeleniny, ovoce, ořechů, soli a mléčných výrobků z Evropské unie a USA, jakož i z Albánie, Austrálie, Británie, Černé Hory, Lichtenštejnska, Kanady, Islandu, Norska a Ukrajiny, připomněla Gazeta.ru a dodala, že od léta 2015 platí nařízení, že zakázané potraviny musí být po zabavení zničeny.
Moskva tvrdí, že západní sankce neovlivní ruskou politiku. Putin letos na jaře prohlásil, že USA kvůli sankcím utrpěly přinejmenším stejné škody jako Rusko.
Rusko zdaní zahraniční technologické společnosti, aby tak podpořilo ty ruské
Sankce proti Rusku přijaly Spojené státy, členské země Evropské unie a další západní státy kvůli anexi Krymu, ruskému zapojení do konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny, jakož i kvůli otravám někdejšího důstojníka ruské vojenské rozvědky a britského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie a opozičního předáka Alexeje Navalného a také kvůli údajnému ruskému vměšování do amerických voleb.
Rusko a Čína jsou ze hry o Dukovany
Sankce spočívají například v omezení přístupu některých ruských finančních institucí se státní účastí na kapitálový trh, v zákazu dodávek zbraní a výrobků dvojího určení – tedy i s vojenským využitím – do Ruska a v omezení přístupu ruských ropných společností k novým technologiím.
Nejdelší sankční seznam vedou USA, které na černou listinu zařadily 345 firem, z nichž 58 sídlí mimo Rusko. Značnou část seznamu zabírají dceřiné společnosti plynárenské společnosti Gazprom, ropné firmy Rosněfti, zbrojařského holdingu Rostech a finančních ústavů VEB, Sberbank a VTB.