Článek
„Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví těžba a dobývání a v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ řekla za statistiky Jitka Erhartová.
V těžařství tak lidé v průměru brali 49 455 korun a nárůst zde činil 3,1 procenta. U výroby elektřiny a tepla dosahovaly mzdy průměrných 83 725 korun, meziročně se zvýšily o 3,3 procenta.
Nejvíce příjmy vzrostly v realitách a nemovitostech, o 12,4 procenta. Lidé tam brali okolo 47 411 korun. Nejvyšší průměrné příjmy byly v odvětví informačních a komunikačních činností, 92 288 korun. Nejnižší pak již tradičně ve stravování, hotelích a restauracích, 27 953 korun. Zde ovšem část lidí bere peníze na ruku třeba ve formě spropitného.
Nejvyšší průměrná mzda byla v Praze, 62 472 korun. Naopak na nejnižší úrovni se pohybovala v Karlovarském kraji, kde činila 39 642 korun. „Karlovarský kraj byl jediným ze všech krajů, kde nepřesáhla úroveň čtyřiceti tisíc korun,“ upozornil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Podle analytiků přitom růst mezd zpomaluje. „A to mimo jiné v důsledku mírnějšího přidávání v průmyslu. Pomalejší nárůst platů zaznamenal i veřejný sektor s výjimkou školství,“ řekl Petr Dufek z Banky Creditas.
Lidé více utrácejí
„Pokračující růst mezd podporuje kupní sílu zaměstnanců, kterou posiluje i navyšování cílených příspěvků zaměstnavatelů na stravování, dovolenou, volný čas a zdraví. Tento trend lze očekávat i v dalších měsících. Naše data ukazují, že do září letošního roku zvažuje požádat svého zaměstnavatele o více peněz necelá čtvrtina zaměstnanců,“ okomentoval to generální ředitel společnosti Up benefity Stéphane Nicoletti.
Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku je sice na průměrné mzdě vidět mírný pokles, ale to je dané tím, že čísla závěru roku zkreslují celoroční odměny, které v řadě firem dávají. Proto se růst měří meziročně, tedy ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Na průměrnou mzdu pak nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců. Proto se často používá i medián mezd, který označuje příjem přesně uprostřed. To znamená, že polovina bere stejně nebo méně. Ten v prvním čtvrtletí činil 38 385 korun. Proti stejnému období předchozího roku je to o 5,3 procenta více. U mužů dosáhl 41 677 Kč, u žen byl 35 226 korun. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 a 73 611 korunami,“ uvedli statistici.
Tlak na zaměstnance se zvyšuje
„Zaostávání mediánové mzdy za průměrnou znamená, že rychleji tentokrát rostly mzdy lidem s vyššími příjmy. Současně dochází k rozšiřování mezery mezi průměrem a mediánem na 8,5 tisíce korun,“ doplnil k tomu Dufek.
Přes pokračující růst reálných mezd je však podle něj nutné vidět i druhou stranu mince. „Téměř polovina zaměstnanců pozoruje v posledních pěti letech větší množství práce, rostoucí tlak i nároky. Snižuje se také motivovanost, zhoršují se pracovní vztahy, klesá angažovanost,“ dodal Nicoletti.
Podle Jana Bureše z Patria Finance se dá letos očekávat další lehké zvolňování meziroční dynamiky. Za celý letošní rok předpokládá celkový růst mezd v blízkosti šesti procent. „I když dochází k lehkému ochlazování pracovního trhu a mírnému nárůstu nezaměstnanosti, trh práce je stále relativně napjatý. I letos tak mzdy svojí dynamikou překonají dynamiku produktivity práce,“ zakončil.
