Článek
Každý účastník silničního provozu má povinnost chovat se tak, aby neohrozil ostatní. U řidiče to znamená především přizpůsobit rychlost, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Chodec na sobě musí mít za tmy či snížené viditelnosti reflexní prvky viditelné pro ostatní účastníky provozu, cyklisté zapnuté přední a zadní světlo.
„Podle těchto skutečností se určuje míra zavinění účastníků nehody. Pokud pochybily obě strany, stanoví se spoluzavinění a odpovědnost se rozdělí podle míry podílu na nehodě,“ řekla Novinkám advokátka Barbora Preisslerová z právnické kanceláře Spring Walk.
Připomněla, že ani chodec bez reflexních prvků nemusí být automaticky hlavním viníkem. „Stále se hodnotí, zda řidič nehodě mohl zabránit,“ dodala. Znamená to, že řidiči musí mít za snížené viditelnosti zapnutá světla, plně se věnovat řízení a sledovat situaci na silnici.
Při vyšetřování dopravních nehod policie i soudy detailně zkoumají, kdo byl za daných podmínek viditelný. Klíčovou roli hrají znalecké posudky z oboru dopravy, které hodnotí vzdálenost, brzdnou dráhu, reakční čas i schopnosti řidiče. Posuzuje se také počasí, veřejné osvětlení, barva oblečení, funkčnost světel nebo dostupné kamerové záznamy.
Spoluvina může v některých případech připadnout i na obec nebo správce komunikace, například kvůli neudržované silnici či poruše osvětlení. Odpovědnost ale podle právníků nevzniká automaticky při každém nedostatku infrastruktury.
Poškození mají nárok na více druhů odškodnění, například bolestné, náhradu ztráty na výdělku nebo náhradu škody na majetku. Pokud je stanovena spoluvina, pojistné plnění se krátí o příslušné procento.
„Pojišťovny někdy argumentují nedostatečnou viditelností automaticky. Pokud s tím poškozený nesouhlasí, měl by se bránit. Pojišťovna musí jasně vysvětlit, jak konkrétně viditelnost ovlivnila průběh nehody,“ upozornila Preisslerová.
Častým problémem je přitom podle mluvčího České asociace pojišťoven Tomáše Pavlíka spoléhání se na automatická světla, která ale nemusejí vždy zajistit dobrou viditelnost, zejména za šera, deště nebo v brzkých ranních hodinách.
„V těchto podmínkách je nutné vždy ručně zapnout plnohodnotné osvětlení, aby bylo vozidlo dobře viditelné i zezadu. Povinností řidičů je také správné používání mlhových světel při husté mlze, silném dešti nebo sněžení, kdy je viditelnost výrazně snížená,“ zdůraznil. Jakmile se ale podmínky zlepší, je nutné mlhovky vypnout, aby neoslňovaly ostatní účastníky provozu.
„Data od policie ukazují, že během podzimu a zimy je špatná viditelnost příčinou nehod výrazně častěji,“ doplnil Pavlík. Podle mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renaty Čapkové by proto řidiči v zimním období měli především zohlednit celkovou povětrnostní situaci, zbytečně nikam nespěchat a nepřeceňovat své řidičské schopnosti.
