Článek
„Český systém je výjimečný velmi nízkou mírou finanční podpory vysokoškolských studentů. To málo navíc většinou pomáhá těm, kteří pomoc nutně nepotřebují,“ řekl Daniel Münich, vedoucí akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI, výzkumného a vzdělávacího pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd. Právě jeho think-tank analýzu podpory zpracoval.
Na vysokoškolské vzdělávání dává Česko bez započtení výzkumu přibližně 0,76 procenta hrubého domácího produktu, což je hluboko pod průměrem vyspělých zemí. Uvádí to OECD, mezinárodní sdružení, které sleduje ekonomický vývoj a doporučuje vládám hospodářská opatření.
Autoři české studie upozorňují i na souvislost mezi vzděláním rodičů a šancí dostat se na vysokou školu. Dítě vysokoškolsky vzdělaných rodičů má podle analýzy zhruba dvaapůlkrát větší pravděpodobnost než dítě rodičů s nižším vzděláním.
Čeští studenti navíc ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie výrazně častěji pracují. Ve věku 25 až 30 let se to týká přes 80 procent z nich. Podle dat mezinárodního projektu Eurostudent chodí čeští vysokoškoláci do práce více, než je evropský průměr. Vedle toho českým studentům přispívají rodiče.
Evropská data zároveň ukazují, že finanční podmínky studia jsou pro mnoho mladých zásadní. Náklady studentů v posledních letech ve většině zemí rostly rychleji než inflace a přibližně čtvrtina studentů napříč Evropou vydává na bydlení více než 40 procent svých příjmů.
„Pokud student musí významnou část času věnovat práci jen proto, aby pokryl základní náklady, odráží se to na délce studia i jeho úspěšnosti,“ uvedl Münich. „Každé nedokončené studium znamená i zmařenou veřejnou investici,“ dodal.
Jak na zvýhodněné půjčky
Ministerstvo školství uvádí, že současné nastavení není konečné a připouští jeho změnu. „Systém poskytuje základní nástroje pro zajištění dostupnosti vysokoškolského vzdělávání, zejména bezplatné studium na veřejných vysokých školách,“ uvedl mluvčí Ondřej Macura. Podle něj teď ministerstvo ve spolupráci s OECD připravuje úpravu podpory studentů.
Změna zákona o vysokých školách z loňského roku nově umožňuje, aby stát zavedl pro studenty bezúročné nebo zvýhodněné půjčky.
V řadě evropských zemí už kombinace grantů a zvýhodněných půjček funguje. Například v Dánsku mají studenti nárok na státní grant a zároveň si mohou vzít nízkoúročenou půjčku. Ve Švédsku je splácení půjček navázáno na budoucí příjem absolventa. Německo poskytuje polovinu podpory formou grantu a polovinu jako bezúročnou půjčku s omezenou maximální splátkou.
„Je žádoucí snížit nepřímou podporu skrze daňové odečty na straně rodičů a díky tomu zvýšit sociální stipendia a zavést systém vratných grantů na živobytí,“ shrnul možnosti Münich.
