Článek
„Typická úroková sazba nebankovních mikropůjček je 400 procent. Na trhu jsou ale i společnosti půjčující za 600 a více procent,“ konstatoval David Borges z Člověka v tísni při zveřejnění pravidelného Indexu odpovědného úvěrování.
Organizace porovnávala na modelovém příkladu, kolik člověk zaplatí na úrocích a poplatcích, pokud si vezme na měsíc půjčku ve výši dvaceti tisíc korun. Nad 600 procent se v tomto případě roční typická úroková sazba zahrnující i povinné poplatky vyšplhala u společností SOS Credit, Půjčka7 a CreditPortal.
U některých z nich podle Člověka v tísni atakuje i hranici 700 či 800 procent. U společnosti CreditGO to pak bylo přes 500 procent.
„Při měsíční půjčce dvacet tisíc korun pak dlužník úvěr typicky přeplatí asi o sedm tisíc,“ řekl Borges. Takzvaný přeplatek však podle něj často přesahuje i deset tisíc korun.
„Když budete půjčku několikrát prodlužovat, tak už druhý měsíc jste zaplatili jednou tolik, než jste si půjčili. Není výjimečné, že se mikropůjčky poskytují opakovaně na šest i více měsíců,“ dodal Borges. V takovém případě se roztáčí dluhová spirála, kterou dlužníci nemusejí zvládnout.
Člověk v tísni v této souvislosti proto lidem radí vzít si raději klasickou půjčku s více splátkami, která v konečném důsledku dlužníkům v rodinném rozpočtu uleví.
Spor o přínos novely
Poslanci aktuálně řeší návrh na úpravu zákona o spotřebitelském úvěru, která má podobným praktikám zamezit. Zavádí horní hranici pro celkovou roční cenu půjčky, včetně úroků a poplatků.
U úvěrů do dvaceti tisíc korun na dobu kratší než rok má být do nákladů započtena pevná částka 2000 korun za poskytnutí úvěru. K ní se přičte částka podle výše půjčky, délky splácení a maximálního úroku, který se odvíjí od základní sazby České národní banky. Například za úvěr ve výši deset tisíc korun na jeden rok by tak člověk zaplatil navíc 6800 Kč.
U ostatních spotřebitelských úvěrů zákon stanoví maximální přípustnou sazbu roční procentní sazby nákladů (RPSN), která vyjadřuje právě celkovou roční cenu půjčky včetně úroků a poplatků. Odpovídat má čtyřnásobku základní úrokové sazby ČNB zvýšené o osm procentních bodů. Pevné minimum stropu bude činit 48 procent.
Někteří odborníci ale varují, že cenový strop může mít i opačný efekt. „Pokud bude limit příliš nízko, existuje riziko, že část spotřebitelů začne hledat alternativy mimo regulovaný trh,“ řekl Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz.
Podle Člověka v tísni ale strop není nízký. „U malých a krátkodobých půjček nechává poskytovatelům půjček obrovský prostor. Při pravidelném splácení si budou moci říci o cenu odpovídající ročnímu úroku až 80 procent a k tomu budou mít ještě nárok na poplatek dva tisíce korun,“ řekl za organizaci Daniel Hůle.
