Článek
„Reálné dopady případného zavedení povolenek na domácnosti budou po efektivním zastropování ceny průměrně v řádu nižších stokorun měsíčně,“ prohlásil vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub.
„Zároveň ale přinesou další zdroje na investice do renovací rodinných a bytových domů nízkopříjmových domácností, výstavbu sociálně dostupného bydlení a zvýšení dostupnosti veřejné dopravy,“ dodal.
Ministerstvo tak shrnulo výsledky analýzy od společnosti PwC. Ta ovšem počítá se zastropováním ceny povolenky. Ta je fakticky poplatkem za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěnou do ovzduší. Za povolenky budou platit výrobci a obchodníci, kteří ale poplatek plně promítnou do cen spotřebitelům.
Scénář předložený ministerstvem má hned několik háčků. Jednak evropská legislativa nyní se zastropováním ceny na burze nepočítá. Nicméně podle Holuba devatenáct států EU podporuje český návrh na opatření, jež by zajistily průměrnou cenu povolenky 45 eur. Evropská komise už připravuje plán a Holub míní, že jeho přijetí je reálné ještě letos.
Avšak podle dosavadních představ má být cenový strop v cenách roku 2020. A tehdejších 45 eur dnes kvůli inflaci odpovídá 57 eurům, tedy zhruba 1380 korun.
Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka by při takové ceně povolenky zdražil litr nafty o téměř 3,71 koruny, benzín o 2,70, plyn o 285 korun za megawatthodinu a uhlí o 413 korun za metrák.
Pro porovnání, nejlevnější nabídky u plynu se pohybují pod 1100 korun za megawatthodinu, zdražení by tedy bylo více než čtvrtinové. I při této ceně by domácnost v domě, která plynem topí a spotřebuje tři tisíce kubíků, ročně připlatila téměř deset tisíc korun.
A při provozu dvou aut na naftu s nájezdem deset tisíc kilometrů ročně a spotřebou šest litrů by to bylo dalších téměř pět tisíc korun ročně navíc.
Experti navíc pochybují, že se dá vytýčená cena povolenky vůbec udržet. V úterý se na londýnské burze obchodovala za 81 eur, tedy za téměř 2000 korun. Při takové ceně by podle Křečka zdražil benzín už o 4,86, nafta o 5,27, plyn o více než 400 korun za megawatthodinu a metrák uhlí o 587 korun, čímž by oproti současnosti stál téměř dvojnásobek.
Chudším pomůže fond
Podle analýzy PwC se nárůst výdajů po zavedení povolenek více dotkne vysokopříjmových domácností, které mají nejvyšší výdaje na vytápění uhlím a na pohonné hmoty.
Pro nízkopříjmové domácnosti topící uhlím nebo zemním plynem má vzniknout Sociální klimatický fond, který by měl finanční dopady na tyto rodiny mírnit a pomoci jim s přechodem na úspornější a čistší technologie. Česko z fondu plánuje do roku 2032 využít zhruba 52 miliard korun.
V české legislativě povolenky zatím zakotveny nejsou a trojlístek stran domlouvající budoucí vládu to odmítá. Místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že Česko bude raději platit pokuty. Podobně se vyjádřili i zástupci SPD a Motoristů.
