Hlavní obsah

Potvrzeno: Za blackout může spadlé vedení a další nečekané výpadky

3:22
3:22

Poslechněte si tento článek

Rozsáhlý výpadek elektřiny v Česku minulý pátek způsobil pád vedení mezi dvěma obcemi v Ústeckém kraji. Přetoky z Německa kvůli velké výrobě fotovoltaik a větrných elektráren za to nemohly, oznámili ve čtvrtek představitelé státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS.

Foto: ČEPS

Spadlý vodič mezi obcemi Výškov a Hradec.

Článek

„Devět minut před polednem v pátek vypadlo vedení mezi Výškovem a Hradcem, které bylo přetrženo. O minutu později vypadl šestý blok elektrárny v Ledvicích o výkonu asi tři sta megawattů,“ uvedl předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.

Připustil ovšem, že standardně by k dalším výpadkům dojít nemělo. „Společně s ČEZ zjišťujeme, proč k tomu došlo,“ sdělil. Výsledky by mohly být známy za několik týdnů.

V poledne pak vypadlo nezávisle na tom vedení mezi Týncem a Krasíkovem na Pardubicku. „To způsobilo, že asi milion odběrných míst bylo bez proudu. V Česku je asi 6,3 milionu odběrných míst,“ upřesnil Durčák. Dispečer v rozvodně Krasíkov kvůli velkému zatížení vypnul také vedení V208, které propojuje rozvodny.

Podle člena představenstva ČEPS Pavla Šolce okamžitě začaly práce na opětovném zprovoznění soustavy a kolem druhé hodiny odpoledne bylo obnoveno napětí v rozvodnách v pražských Malešicích a v Chodově. „Do tří hodin už byly napájeny všechny rozvodny,“ podotkl.

Přenosová síť je konstruovaná tak, aby spolehlivě fungovala i při výpadku některého z prvků, jako vedení, transformátoru nebo největšího elektrárenského bloku.

„Pokud by nedošlo k výpadku dalších prvků v soustavě prakticky ve stejný okamžik, výpadek jednoho vedení by neznamenal pád sítě,“ prohlásil Durčák.

Stavba se roky vleče

Spadlé vedení plánoval ČEPS zdvojit už od roku 2016, ale dodnes není hotovo. V letech 2016 a 2017 probíhalo posouzení vlivu na životní prostředí a v letech 2021 až 2023 veřejnoprávní projednání.

V současné době běží výběrové řízení na zhotovitele. Stavba má začít příští rok a trvat do roku 2027. „Tato linka půjde k zemi a budeme stavět vedení úplně nové,“ prohlásil Durčák.

Výstavba vedení v Česku trvá velmi dlouho. „Běžně je to včetně všech procesů deset až dvanáct let,“ řekl místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček.

Firma podle Durčáka reaguje na spotřebu elektřiny na trhu, ale obnovitelný zdroj lze postavit nepoměrně rychleji než samotnou linku, kde to trvá i čtrnáct let.

Kdyby ale firma zdvojila linku o deset let dříve, zákazníci by podle něj investici platili na fakturách a linka by byla využita jen minimálně, navíc by docházelo k jejímu opotřebování.

Šolc vyloučil, že by za blackoutem byly obnovitelné zdroje, jak naznačovali někteří analytici a politici, třeba předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

„Česko v době výpadku elektřiny dováželo. Plánovaný dovoz byl 1463 megawattů a reálný dovoz dosahoval 1644 megawattů. Tato čísla jsou v tomto období standardní, v extrémech je naše soustava připravena dovážet nebo vyvážet přes 3500 megawattů,“ poznamenal Šolc.

„Z Německa teklo 1767 megawattů, přičemž limit tohoto vedení je 1900 megawattů,“ dodal.

Durčák doplnil, že Česko funguje i jako tranzitní země, kdy se dovezená elektřina nespotřebuje v tuzemsku, ale vyváží se dál. „V případě tranzitu vybíráme poplatky. Jedná se o stovky milionů korun ročně,“ konstatoval.

Související témata:

Výběr článků

Načítám