Článek
„Nejsem si vědom toho, že by nějaký evropský stát plošně monitoroval nebo reguloval marže prodejců potravin. Teoreticky to proveditelné je, mám ale pochybnosti, zda by to bylo smysluplné,“ řekl Novinkám Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.
Na opakované dotazy Novinek, jak má omezení vypadat, zástupci nové vládní koalice nereagovali. V programovém prohlášení píší o snaze zajistit cenově dostupné české potraviny díky podpoře produkce, snížení nákladů, omezení marží řetězců a dovozu nekvalitních potravin. Plánují marže zveřejňovat a vytvořit funkci potravinového ombudsmana.
K levnějším potravinám však podle ekonomů pomůže spíše omezení byrokracie u dovozů a větší tlak zákazníků ohledně nabídek konkurence.
Za posledních pět let podražily potraviny v českých obchodech v průměru o třetinu, letos zdražují kolem pěti procent. Většinu trhu ovládá osm velkých řetězců, převážně se zahraničními vlastníky. Největší jsou Albert, Kaufland, Lidl, Penny a Tesco.
Dosluhující vláda Petra Fialy (ODS) za údajně přemrštěné ceny čelila kritice od opozice i části veřejnosti. Hájila se tím, že s inflací bojuje a ceny v prodejnách přímo ovlivňovat nemůže. Téma zaznívalo i v kampani před říjnovými parlamentními volbami.
Ekonomové jsou k plánům vznikajícího kabinetu skeptičtí. Dodávat data o maržích by pro prodejce znamenalo další administrativu, není také jasné, zda by informace byly užitečné. Marže neznamená zisk, vyjadřuje rozdíl mezi tím, za kolik obchodník zboží nakoupí a poté zákazníkům prodá. „Slouží k pokrytí nákladů, jako jsou mzdy, energie, nájemné a podobně. Je také zdrojem pro investice,“ zdůraznil Hradil z Investiky.
Marže se může lišit podle velikosti firmy, jejího zaměření a marketingové či prodejní strategie. Bez znalosti těchto věcí je samotná výše marže nicneříkající, dodal Hradil s tím, že státní zásahy by mohly znamenat „pomýlený hon na domnělé příliš vysoké marže“.
Zdraží pak nebo jinde
„Regulace dává smysl pouze jako nouzové řešení. Na volném trhu by téměř jistě nadělala více škody než užitku,“ prohlásil Hradil.
S omezením marží řetězců by byl opatrný také ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. „Maďarská zkušenost ukazuje, že se může odrazit ve snížení konkurence a zhoršení dostupnosti výrobků, jichž se regulace týká. Vedlejším efektem pak bývá zvýšení marží u ostatních výrobků,“ řekl s odkazem na řešení, ke kterému vláda v Budapešti přikročila v roce 2022 a znovu letos.
Podobně se na dočasném zastropování cen vybraných potravin dohodla před dvěma lety s řetězci vláda na Slovensku. „Obchodníci si ale peníze vzali na tom ostatním,“ připomněl analytik Petr Bartoň ze společnosti Datarun. Po uvolnění regulace zboží většinou skokově podraží.
