Článek
Pavel veto zdůvodnil obavou o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabením parlamentní kontroly. „Dává vládě i některé pravomoci, které jsou z mého pohledu částečně v rozporu s ústavou,“ řekl prezident. Premiér Andrej Babiš (ANO) jeho rozhodnutí dříve označil za „nezodpovědné a aktivistické“.
Podle novely by se výdaje na obranu nad dvě procenta HDP až do roku 2036 nezapočítávaly do výdajových rámců. Z limitů by bylo možné vyjmout také některé strategické infrastrukturní stavby. Při zhoršení bezpečnostní situace by vláda mohla bez předchozího souhlasu Sněmovny zvýšit výdaje až o deset procent.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) změnu hájí tím, že současná pravidla jsou příliš přísná. Podle nich by strukturální deficit veřejných financí v roce 2027 mohl dosáhnout nejvýše 1,25 procenta HDP, což by podle ní znamenalo stlačit schodek státního rozpočtu zhruba k 150 miliardám korun. To označila za „neakceptovatelné, neživotaschopné a absolutně nemožné“. Vláda pro příští rok plánuje deficit do 400 miliard korun, pro letošek je plánovaný 310 miliard.
Opozice změnu kritizuje. Šéf STAN Vít Rakušan uvedl, že „otevírá stavidla pro ohromné zadlužování země“. Opoziční strany avizovaly, že v případě schválení novely se obrátí na Ústavní soud. Při projednávání předlohy se také očekávají obstrukce.
Nový fiskální plán ministerstva financí, který schválila Evropská komise, počítá pro rok 2027 s deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP. Do roku 2030 má klesnout na 1,2 procenta. Podle Schillerové má od roku 2028 strukturální saldo klesat zhruba o půl procentního bodu ročně.
