Článek
Spořitelna od srpna nebude chtít poplatky za rušení sporožira a běžného účtu, za deaktivaci vkladní knížky a účtu vedeného ve službě Servis 24 a za ověření zůstatku na účtu v případě neoprávněné reklamace.
"Tyto poplatky rušíme, protože je klienti pokládají za nesprávné a protože poplatky za rušení účtů se staly faktorem, který poškozuje bankovní reputaci," uvedl náměstek generálního ředitele spořitelny Martin Škopek. Podle něj banka takto ročně přijde o 60 miliónů korun.
Poplatek pod tlakem zrušila v květnu i HVB Bank. Neexistuje ani u Komerční banky, Citibank ani Živnobanky. Jedinými ústavy, které na poplatku stále trvají, tak jsou ČSOB, GE Money Bank a Raiffeisenbank. První dvě si za tuto službu účtují 200 korun, poslední 300 korun.
Boj státních institucí
Proti poplatkům v bankách v posledních měsících vystupuje ministerstvo financí, šetření probíhá na antimonopolní úřadu, proti se vyslovila i Česká obchodní inspekce (ČOI) a Sdružení obrany spotřebitelů (SOS).
Ministr financí Bohuslav Sobotka vypracoval dokonce seznam opatření, která mají banky regulovat a chránit klienty. [celá zpráva] Proti jeho aktivitě se postavila Česká národní banka a také někteří ekonomové. Někteří politici tvrdí, že krok je sice dobrý, ale Sobotka před problémem dlouho zavíral oči a řešit ho začal až nyní před volbami, kdy to může přinést politické body.
SOS poplatek za zrušení účtu považuje přinejmenším za nemorální a hrozilo, že na banky podá žalobu. [celá zpráva] Antimonopolní úřad nyní šetří tři největší banky, Českou spořitelnu, Komerční banku a ČSOB, zda se na poplatcích nedomlouvaly. [celá zpráva]
