Hlavní obsah

Poláci si na polích za domy sami kutají uhlí

3. 12. 2022, 13:12

Polský taxikář Grzegorz říká, že poptávka po jeho službách je tak vysoká, že mu telefon prakticky nepřestává zvonit. Lidé ale nemají zájem o svezení. Grzegorz totiž taxikaření pověsil na hřebík a pustil se do podnikání, které je v době energetické krize lukrativnější – do ilegální těžby uhlí, napsala agentura Bloomberg.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

V okolí dolnoslezského Walbrzychu, kde bydlí, bývá uhlí i pouhý metr pod povrchem polí, rekreačních oblastí nebo zahrad. Tým složený ze čtyř mužů dokáže za hodinu vydolovat tunu a za půl dne práce si každý z nich může vydělat 1000 zlotých (asi 5200 korun), což je zhruba 60 procent průměrného výdělku za celý týden.

„Moje žena s tím nesouhlasí a dělá si o mě starosti, ale jako taxikář bych si tolik nevydělal,“ řekl Grzegorz, když vytahoval kýbl „černého zlata“ z jámy na okraji obytné čtvrti. Jeho dva spolupracovníci dobývali uhlí pomocí krumpáčů.

Nejšpinavější z paliv zažívá velký návrat, protože Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině zadržuje dodávky plynu. V Polsku navíc stále značná část domácností k topení používá právě uhlí. Suroviny je nedostatek a vláda si s tímto problémem zatím nedokáže příliš poradit.

Může se zhoršit ovzduší. Lidé budou více topit uhlím a dřevem, obávají se meteorologové

Domácí

Ruská invaze na Ukrajinu proměnila situaci na energetickém trhu, Polsko přestalo dovážet ruské uhlí, k topení ho přitom používalo 37 procent domácností. V této 38milionové zemi je 77 procent domácností vytápěno uhlím.

S tím, jak se zásoby ztenčují a teploty klesají, se vláda snaží zajistit uhlí a obce ho distribuují. Krátce po začátku války v některých uhelných skladech surovina došla a objevily se pochyby o ujišťování prezidenta Andrzeje Dudy, že Polsko má dost uhlí na 200 let.

A tak lidé berou věci do svých rukou. Někteří topí odpadky, a přispívají tak ke špatné kvalitě ovzduší v zemi, kde se tři velká města – Varšava, Krakov a Vratislav – nedávno v jednu chvíli nacházela mezi deseti místy s největším znečištěním na světě.

Další obyvatelé Walbrzychu se buď vydali pro uhlí přes hranici do Česka, nebo vzali do rukou lopaty a kopou. Starosta Roman Szelemej vyčítá vládě, že Polsko přivedla do závislosti na uhlí. „Tato krize ukazuje, že to byla chyba,“ říká.

Hornická oblast s vysokou nezaměstnaností

Walbrzych a jeho okolí 200 let žily z těžby uhlí, poslední oficiální důl zavřel v roce 2000 a tisíce horníků poté zůstaly bez práce. Nelegální těžba tu není ničím novým. V okolních městečkách a vesnicích je 12procentní nezaměstnanost, což je asi třikrát více než ve městě samotném. Ti, kdo mají z minulosti nějaké zkušenosti, se k nim nyní vracejí s vidinou možnosti vydělat si.

Takzvané biedaszyby (šachty chudoby) se vyrojily v lesích, polích a mezi křovisky. Je jimi poseta i jedna ze zahrádkářských kolonií na předměstí Walbrzychu. Jeden z místních říká, že někdo potřebuje peníze a někdo jiný zase uhlí. Radnice mezitím posílá policejní hlídky na místa oblíbená mezi horníky dobývajícími uhlí načerno.

Grzegorz vzhledem k tomu, že se podílí na ilegálním obchodu, odmítl prozradit své celé jméno i věk. Říká, že využívá příležitosti vydělat si, ale tvrdí také, že pomáhá vyřešit nejhorší energetickou krizi za celá desetiletí. Šéfem jeho skupiny je Bartosz, který v minulosti pracoval tři roky jako horník.

Jáma, v níž pracují, je asi tři metry hluboká. Dva muži, kteří kopou uhlí, do ní sestupují po ručně vyrobeném dřevěném žebříku. Grzegorz plní uhlím pytle, jež pak odnesou do auta schovaného za stromy. „Budeme tu kopat tak dlouho, dokud budeme schopni dobývat uhlí,“ řekl Grzegorz. „A pak vykopeme novou jámu,“ dodal.

Obnova těžby uhlí by stála miliardy

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků