Článek
Těžba uhlí na šachtách skončila loni, od března 2021 se o oba doly stará Diamo. „Příprava by stála zhruba deset miliard korun a trvala by šest let. Těžit by se dalo 14 let, zapotřebí by na to byly další miliardy korun a také přes dva tisíce kvalifikovaných pracovníků,“ sdělila hlavní závěry studie Jana Dronská, mluvčí Diama.
Podle ředitele státního podniku Ludvíka Kašpara jejich zpráva popisuje, za jakých podmínek a v jakém čase by bylo možné obnovit těžbu na obou dolech a co všechno by to obnášelo z technického, technologického, personálního, ekonomického i legislativního pohledu.
Obnovení těžby v dolech ČSA a Darkov: Bylo by to možné, ale drahé
„Vytvořili jsme odborný materiál, který dává odpovědi na základní otázky a obavy, se kterými se v současné době setkáváme při likvidaci dolů v kontextu potřebnosti uhlí,“ poukázal s tím, že analýzu případného obnovení těžby na utlumovaných dolech se rozhodli zpracovat kvůli aktuálnímu dění v energetice, kolem paliv a surovin.
Kašpar upozornil, že na další doly, které ukončily těžbu dříve a jejichž likvidace je v pokročilé fázi, se analýza nezaměřila. „Podle dostupných údajů je v dolech ČSA a Darkov 14 milionů tun vytěžitelných zásob uhlí, přičemž jde o kvalitnější koksovatelné uhlí.
Těžit by se dalo 14 let, zapotřebí by na to byly další miliardy a přes dva tisíce pracovníků
Vytěžitelné zásoby se nacházejí v pěti dobývacích prostorech a 55 porubech. Časový harmonogram zahrnuje období 20 let, přičemž prvních šest let by trvalo přípravné období, zbytek by bylo období těžby a ražeb,“ sdělil ředitel.
Hnědé uhlí dokáže udržet vodu na polích, tvrdí vědci
Jak Kašpar připomněl, příprava těžby by obnášela především posouzení vlivu záměru na životní prostředí, tzv. EIA, které trvá odhadem až dva roky. „Teprve pak lze zahájit navazující řízení s báňským úřadem pro povolení hornické činnosti pro zahájení ražeb důlních děl a těžby v porubech.“
Podle studie Diama by příprava obou šachet na těžbu byla náročná, mimo jiné proto, že část obou důlních děl už je uzavřena hrázemi a je přirozeně zatápěna důlní vodou. Také technika, která zůstala v podzemí, je na hranici životnosti. A problémem by mohl být i nedostatek kvalifikované pracovní síly.
„V letech intenzivní těžby, přes milion tun ročně, by bylo zapotřebí až 2700 pracovníků. Zaškolení a výcvik nových ve specifických profesích přitom nejsou možné bez předchozí praxe,“ osvětlila mluvčí Dronská.
Konec uhlí přijde o několik let dříve
Zda by byla těžba výhodná pro OKD, není jasné. Mluvčí těžební firmy Naďa Chattová uvedla, že studii nemá společnost k dispozici a ani se na ní nepodílela. Sdělila pouze, že ceny koksovatelného uhlí se aktuálně na světových trzích pohybují na úrovni přibližně 300 dolarů (zhruba 7300 korun) za tunu uhlí z australských přístavů.