Článek
Trump ve středu řekl, že USA aktuálně vedou obchodní jednání s asi 15 zeměmi, mezi nimiž je Jižní Korea, Japonsko a blok 27 států Evropské unie. „Jednáme s několika zeměmi a všechny s námi chtějí uzavřít dohodu,“ prohlásil s tím, že nevěří, že by prodloužení lhůty bylo nutné.
V nadcházejících týdnech USA rozešlou dopisy, ve kterých své podmínky pro uzavření dohody upřesní. „V určitém okamžiku prostě rozešleme dopisy, kde řekneme: ‚Tohle je dohoda. Berte to, nebo nechte být,‘,“ řekl prezident.
USA doposud uzavřely jen jedinou obchodní dohodu, a to s Velkou Británií, s dalšími 17 státy jsou jednání v různých fázích.
Americký ministr financí Scott Bessent už dříve, podobně jako nyní Trump, naznačil, že v určitých případech by mohlo dojít k prodloužení 90denní lhůty končící 9. července. „Je vysoce pravděpodobné, že těm zemím – nebo obchodním blokům, jako je tomu v případě EU –, které vyjednávají v dobré víře, datum posuneme, aby v jednáních mohly pokračovat,“ citovala agentura Reuters z nedávného Bessentova vyjádření ve sněmovně.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick zase naznačil, že Evropská unie bude nejspíš mezi posledními, kdo dohodu s USA uzavře. „Cítím optimismus, že se tam můžeme s Evropou dostat. Ale Evropa bude pravděpodobně úplně na konec,“ řekl pro CNBC a dodal, že jednání s EU byla „trnitá“, dokud Trump nevydal své ultimátum. Pak „najednou dostali trochu víry a učinili řádnou nabídku“, řekl.
Podle zdrojů Bloombergu EU každopádně očekává, že se jednání se Spojenými státy mohou protáhnout za 9. červenec, a to i přesto, že se tempo rozhovorů v uplynulém týdnu zvýšilo. Scénář dohody do 9. července považuje unijní blok za nejlepší možný.
EU odhaduje, že cla, která Trump již uvalil, se nyní vztahují na zboží za 380 miliard eur (9,4 bilionu Kč), tedy asi na 70 procent jejího vývozu do USA. Brusel chce, aby USA zrušily clo 25 procent na ocel a automobily. Požaduje také, aby Trump upustil od původně oznámeného cla, které bylo pro EU stanoveno na 20 procent, ale prozatím činí deset procent.
Trump oznámil 90denní pozastavení vysokých cel téměř všem americkým obchodním partnerům 9. dubna, tedy týden poté, co je pompézně představil na tiskové konferenci, kterou označil jako „den osvobození“. Nečekaně vysoké a rozsáhlé tarify tehdy vyvolaly na globálních finančních trzích paniku.
