Článek
Ztrátu tempa odhalují statistiky. Nejde jen o výkon ekonomiky, ale o to, jak si lidé skutečně žijí a kolik toho spotřebují. Česko je zhruba na 82 procentech průměru Evropské unie, Polsko vykazuje kolem 85 procent, zatímco Maďarsko bylo předloni na 73 procentech. Jeho dříve chudší soused Rumunsko už dosáhlo 86 procent.
Rumunsku pomohla kombinace svižnějšího růstu mezd, přílivu zahraničních investic a výrazného čerpání evropských fondů. Maďarsko naopak vsadilo na model silných státních zásahů, úsekového zdanění a přerozdělování. To sice mohlo krátkodobě přinést politické body, ale dlouhodobě to zbrzdilo růst.
„V zemi, kde kvůli speciálním daním a cenovým stropům nepřicházejí očekávané zisky, začínají firmy vážně zvažovat odchod z trhu,“ uvedl podle serveru Trade Magazin generální tajemník Maďarské obchodní asociace Tamás Kozák.
Maďarský forint navíc v posledních letech výrazně oslabil vůči euru, což zdražilo dovoz a zvýšilo tlak na ceny. V současnosti je kurz forintu na 364,4 za 1 euro (a 14,9 za 1 Kč). Pro běžné Maďary to znamená, že za potraviny a základní zboží často platí více než obyvatelé okolních zemí, přestože jejich mzdy jsou nižší.
Na tyto slabiny upozornila opakovaně i centrální banka Magyar Nemzeti Bank. „Maďarsko bude v příštím desetiletí zaostávat v klíčových oblastech vzdělávání, digitalizace a zelené energie a bez rozsáhlých reforem nedosáhne regionálního průměru,“ konstatovala banka.
Státní zásahy do cen = obchody v drastických ztrátách
Dopady hospodářské politiky jsou vidět i v maloobchodu. Maďarsko má dlouhodobě nejvyšší sazbu daně z přidané hodnoty v celé EU, když činí 27 procent. K tomu dosavadní vláda Viktora Orbána zavedla zvláštní sektorovou daň pro velké obchodní řetězce. Ta může dosahovat až 4,5 procenta z tržeb.
V minulých letech navíc stát opakovaně zasahoval do cen – nejprve u pohonných hmot, později u vybraných potravin. Obchodníci tak byli nuceni prodávat část zboží pod náklady, zatímco odváděli vysoké daně. Nepomohly zatím ani výtky Evropské komise a protesty či žaloby obchodníků.
Například řetězec Spar vykázal za rok 2024 ztrátu kolem 25 miliard forintů (zhruba 1,5 miliardy korun). Jak uvedl maďarský ekonomický server HVG, samotná mimořádná daň ho stála přes 30 miliard forintů (okolo 1,7 miliardy Kč). Rakouská mateřská společnost proto musela maďarskou pobočku kapitálově posílit, aby zabránila její platební neschopnosti.
Podle údajů obchodního portálu Trade Magazin se v červených číslech pohybují i další velcí hráči. Tesco vykázalo v posledních letech výrazné miliardové ztráty a podobně je na tom i Aldi. Částečná ziskovost se naopak daří udržet Lidlu, jehož úspornější model se s regulačním tlakem vyrovnává lépe. Opatření maďarské vlády mají podle Sparu na podnikání devastující dopad.
Evropský unikát
V Evropě nejde o běžnou situaci – maloobchod má sice nízké marže, ale bývá stabilně ziskový. V Maďarsku se však kvůli kombinaci daní a regulací dostává do ztráty celý sektor.
Někteří obchodníci proto zavírali méně vytížené pobočky, což oslabuje maďarský venkov. Podle investičního specialisty Ference Faragó řetězce v Maďarsku setrvaly s vidinou změny vládního režimu.
Tlak na obchodníky se přitom promítá i do cen pro zákazníky. V roce 2023 dosáhla inflace v Maďarsku zhruba 17 procent, což bylo nejvíce v celé Evropské unii. Cenové zásahy státu sice krátkodobě pomohly u některých položek, zároveň ale vedly k přenášení nákladů jinam a k omezení nabídky.
TI: Nejzkorumpovanější země EU
Maďarsko také trpí silným propojením politiky a byznysu. Už v roce 2013 vláda zásadně změnila trh s tabákem, když odebrala desítkám tisíc obchodů právo prodávat cigarety a nahradila ho systémem státních licencí.
„Zásadní bylo, aby vybraní prodejci byli oddáni politické pravici,“ citoval americký think-tank Cato Institute jednoho z politiků vládní strany.