Třetina elektřiny bude do roku 2030 ze slunce a větru, hlásí vláda. Nemožné, tvrdí odborníci

Plán počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě do roku 2030 stoupne ze současných 18 na 30 procent. Růst má táhnout právě solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná, zejména výstavbou až čtyř nových bloků. Do konce dekády tak bude nutné do energetiky investovat asi půl bilionu korun, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Potvrdil také odklon od spalování uhlí do roku 2033.

„Plán představuje výhled pro vývoj energetiky. Do roku 2030 dojde k nárůstu spotřeby elektřiny přibližně o desetinu oproti současnosti. Přestaneme exportovat také hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky nebude vyplácet,“ řekl Síkela.

Elektřina podle něj postupně nahradí jiná paliva, zejména uhlí a ropu. Kvůli tomu bude nutné výrazně navýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Kromě zpětinásobení instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren má narůst i výkon větrných, na 1,5 gigawattu ve srovnání s aktuálními 0,3 gigawattu.

Oslovení odborníci ale pochybují, že by vládní plán byl snadno proveditelný. „Zpětinásobit výrobu solární energie bude realisticky nemožné. Snadné je zpětinásobit počet elektráren, protože se dnes staví zejména ty menší. Ale zvýšit na pětinásobek výkon je spíše zbožné přání,“ prohlásil datový ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň.

Podle analytika Radima Dohnala ze společnosti Capitalinked by nárůst byl realistický jen v případě naprosté změny přístupu stavebních úřadů a lidí. Ti by museli přestat odmítat obecně prospěšnou stavbu v okolí bydliště, která jim sníží komfort bydlení. „Distribuční společnosti by navíc musely investovat desítky miliard korun do nových rozvoden,“ řekl Dohnal.

Ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer uvedl, že pětkrát zvýšit kapacitu obnovitelných zdrojů možné je, ale pomaleji. „Soustava se musí na jiný typ zdrojů zvyknout, přizpůsobit stranu spotřeby,“ popsal.

Zvýšení výkonu fotovoltaiky je podle Macenauera pro odklon od uhlí nutné. „Není ale možné dělat ji jako dnes v mikroinstalacích na rodinných domech s náklady okolo 45 tisíc korun za jeden kilowatt a se špatně využitými bateriemi. To je plýtvání zdroji,“ prohlásil.

Je potřeba začít s velkými instalacemi a vytvořit tlak na co nejnižší cenu instalace. „Nové fotovoltaiky budou za zlomek dnešní ceny, budou plně integrované do staveb a budou se spínat, pokud bude požadavek na výkon. Není možné držet stávající model, kdy se oproti náhodně vyrábějící fotovoltaice hledá drahá spotřeba, například nesmírně drahá malá baterie,“ doplnil Macenauer.

V Česku je podle EGÚ 2,3 milionu domů, ale ne všechny střechy jsou pro fotovoltaické panely využitelné. Uvažovat lze proto o přibližně šesti gigawattech, což je trojnásobek stavu z roku 2021. „Další růst by měla přinést legislativa ke komunitní energetice a zjednodušení povolování obnovitelných zdrojů,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák je toho názoru, že koncem letošního roku by mohlo být v Česku instalováno okolo tří gigawattů fotovoltaických zdrojů. „Nechali jsme si udělat analýzu, podle níž můžeme z evropských peněz postavit až 15 gigawattů fotovoltaiky, takže to nebudou muset platit spotřebitelé,“ řekl.

Na modernizaci energetiky mají být dostupné stovky miliard korun. „Z výnosů z emisních povolenek, Modernizačního fondu Evropské unie, povolenek v sektoru bydlení a silniční dopravy, Sociálního klimatického fondu a dalších evropských zdrojů očekáváme více než 1 200 miliard korun,“ vyjmenovala mluvčí Ješátková.

Bartoň ze společnosti Datarun připomněl, že zejména větrné elektrárny trpí blokacemi ze strany stavebních povolení. Vláda chce do roku 2025 vytvořit desítky zón, kde by se povolovací proces mohl zkrátit ideálně na jeden rok.

„Pomoci může komunitní energetika. Obec se může stát vlastníkem projektu a obyvatelé pak těží z levné elektřiny. Vede to k rozvoji větrné energetiky třeba v Nizozemsku nebo Rakousku,“ dodal Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Podle ministra Síkely posílí v dlouhodobějším horizontu i jaderná energetika. Do roku 2030 by její podíl na výrobě elektřiny měl být kolem 40 procent, v následujícím desetiletí plán předpokládá výstavbu nových jaderných bloků, které by podíl jádra měly zvýšit až k 60 procentům.

Kromě chystaného bloku v Dukovanech, na který teď běží veřejná soutěž, by mohl ve stejné elektrárně vzniknout ještě jeden. Další dva pak v Temelíně. Jaderné energetice by se měla blíže věnovat připravovaná aktualizace státní energetické koncepce, kterou se ministerstvo průmyslu a obchodu chystá vládě představit do konce roku.