Článek
Deník The Guardian upozornil na to, že bývalý člen Beatles se připojil k osmi britským poslancům, kteří v této věci napsali Evropské komisi. Společně argumentovali, že návrh na zákaz používání výrazů jako steak, burger, klobása nebo řízek v souvislosti s výrobky ze zeleniny nebo rostlinných bílkovin, který v říjnu podpořil Evropský parlament, řeší neexistující problém a zároveň může zpomalit pokrok v oblasti klimatických cílů.
„Ustanovení, že burgery a klobásy jsou ‚rostlinné‘, ‚vegetariánské‘ nebo ‚veganské‘, by mělo rozumným lidem stačit k tomu, aby pochopili, co jedí. To také podporuje postoje, které jsou nezbytné pro naše zdraví a zdraví planety,“ uvedl McCartney.
The Guardian připomněl, že hudebník je jedním z nejvýznamnějších světových zastánců vegetariánské stravy. Společně se svou zesnulou manželkou založili v roce 1991 značku rostlinných potravin Lindy McCartney a se svými dcerami Mary a Stellou o osmnáct let později spustili celosvětovou kampaň Meat Free Monday, tedy Bezmasá pondělí, která má lidi povzbudit k menší konzumaci masa.
Veganské burgery Linda McCartney's mají ve svých nabídkách třeba i české online supermarkety jako Košík.cz či Rohlík.cz.
S růstem obliby rostlinných produktů v posledních desetiletích přišly podle Guardianu také negativní reakce. „Ty byly zejména ze strany politicky vlivných zemědělských a masných společností, které se obávají potenciálních dopadů nižší poptávky na pracovní místa,“ napsal britský list.
Dopis Evropské komisi podepsaný rodinou McCartneyových a britskými poslanci včetně bývalého lídra Labouristické strany Jeremyho Corbyna a dvou bývalých šéfů Strany zelených Carly Denyerové a Adriana Ramsayho zmiňoval obavy, že unijní pravidla by mohla donutit ke změnám i Británii, protože trhy a regulace jsou i přes odchod Spojeného království z EU stále značně propojené.
Evropská unie má dlouhodobý systém zeměpisných označení, který brání podnikům v obchodování s názvy produktů spojených s konkrétními místy, jako je šampaňské původem ze severovýchodní Francie, olivy Kalamata z řeckého Peloponésu nebo parmská šunka ze severní Itálie.
Snaha omezit používání generických, tedy obecnějších označení je však kontroverznější. „Mnoho termínů, které by byly zakázány, má tvárný význam. Například výkladový slovník Collins definuje klobásu nejprve ve vztahu k masu, ale poté jako ‚předmět tvarovaný jako klobása‘. Ještě problematičtější pro zákaz je primární definice ‚burgeru‘ uvedená jako ‚plochá kulatá hmota mletého masa nebo zeleniny‘,“ upozornil The Guardian.
Na tahu je Rada EU
Europoslanci v říjnu podpořili zákaz používání názvů, jako je burger, klobása, řízek či steak pro rostlinné produkty, lze je podle nich využívat pouze pro výrobky, které obsahují maso. Pro návrh hlasovalo 355 europoslanců, 247 jich bylo proti a 30 se zdrželo hlasování.
Teď je řada na Radě EU, tedy na členských zemích, a na Evropské komisi, aby vynesly finální verdikt.
Návrh má nesmiřitelné zastánce i odpůrce. „Steak, řízek nebo klobása jsou produkty z našich chovů hospodářských zvířat, tečka. Žádné laboratorní náhražky, žádné rostlinné produkty,“ hlásala před europoslanci v říjnu francouzská europoslankyně Céline Imartová z frakce Evropské lidové strany.
Její pozměňovací návrh, který v europarlamentu prošel, konkrétně zmiňuje sedm výrazů, které mají napříště souviset pouze s masem či jinými živočišnými produkty. Jde o steak, řízek, klobása, burger, hamburger, žloutek a bílek.
Podle kritiků ale tato otázka jen odvádí pozornost od skutečných problémů, se kterými se potýká evropské zemědělství. „Oslabuje původní cíl legislativy – tedy zajistit férovější podmínky pro farmáře,“ reagovala na říjnové hlasování v Evropském parlamentu pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených. Žádné důkazy podle ní nenaznačují, že by spotřebitelé byli z takto používaných názvů zmatení.
„Zákaz by navíc přinesl zbytečné byrokratické překážky a vysoké náklady pro výrobce. Proti se postavili i mnozí tradiční producenti masa a maloobchodní řetězce, protože rostlinné alternativy se staly důležitou součástí jejich podnikání,“ podotkla Gregorová. Evropská politika by se podle ní měla raději soustředit na to, jak zvýšit příjmy zemědělců, a ne na kulturní války ohledně názvů potravin.
