Hlavní obsah

Pádem vlády je ohrožen rozpočet, miliardy z EU i restituce

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pád vlády a předčasné volby by mohly především ohrozit rozpočet na letošní a příští rok, čerpání peněz z fondů EU a zkomplikovat majetková vyrovnání s církvemi. Jak upozorňuje ředitel Evropské kanceláře České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník, v nejbližších třech měsících se rozhodne, zda Brusel Česku proplatí až stovky miliard korun za společné projekty.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Premiér Petr Nečas (ODS) s vicepremiérkou Karolínou Peake (VV)

Článek

Pád vlády, zmatky okolo kompetencí, personální přesuny na ministerstvech po předčasných volbách by mohly tyto peníze přeměnit z reálného příspěvku na ryze virtuální hodnotu.

„Protože však Česká republika projekty rozjela, musela by je profinancovat z ročních státních rozpočtů, bez možnosti dodatečného proplacení z Evropských fondů. To by ale totálně rozvrátilo rozpočet,“ řekl Právu Zahradník.

Dílčí zákony by nemusely projít

Předčasné volby by ale znamenaly, že by se současné vládě nemuselo podařit změnit sazbu daně z přidané hodnoty, daně z příjmu či změnit valorizační schéma důchodů. Tyto zákony zajišťují, že schodky rozpočtu neporostou.

Jenže i nová vláda by musela vzhledem ke stavu rozpočtu na daně sáhnout, i když možná v jiné struktuře a důrazu. V dalším období by ale žádná vláda členského státu Evropské unie nemohla přijít s plánem na zvyšování rozpočtového schodku a expanzí sociálních výdajů, shodují se analytici.

„Informace o nejistém osudu vlády není všeobecně dobrá zpráva. Nikdo nemá rád nejistotu, ani investoři, ani občané. Nové volby totiž nic nevyřeší, zvláště pak ne plýtvání ve veřejných výdajích. To je totiž hlavní bolest české ekonomiky,“ řekl Právu ekonom Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners a člen NERV.

Co by bylo po volbách

Pád koaliční vlády by znamenal nejen odklad reforem a konsolidace veřejných financí, ale v delším časovém horizontu by mohlo dojít i ke zhoršení ratingu země.

Bez prosazení vládou navržených rozpočtových opatření by stěží existovala šance na udržení deficitu veřejných rozpočtů kolem tříprocentní hranice, říká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Penzijní reforma je už spuštěna, dolaďují se technické detaily, říká prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Tady by mohlo dojít pádem vlády k drobným komplikacím. Záleželo by ale, co by následovalo po volbách. Reformy nejsou nikdy dokončeny, mohlo by dojít ke změnám. Každá nová vláda by ale musela řešit stejné problémy, včetně penzijní reformy.

Z pohledu firem a podnikatelů by pád vlády neměl znamenat žádné fatální problémy.

„Pokud by se ustavil stabilní kabinet, který by neměnil záměry, rozhodnutí a zákony každé koaliční jednání, byla by to pro podnikatele pozitivní změna,“ říká Martin Felenda z poradenské společnosti Schaffer a Partner.

„Zákon o dani z příjmů byl za posledních dvacet let stokrát novelizován. Jedna novela připadá zhruba na dva měsíce. I pro odborníka je těžké se v tom vyznat. Navíc, aby to bylo ještě složitější, některá novela platí hned, jiná za čtvrt roku, další od příštího roku,“ řekl Právu Felenda.

Podle ekonoma Jana Mládka (ČSSD) žádné drama pádem vlády nenastane, protože země dostane, pokud se změní vláda, šanci na nový začátek. „V politice a ekonomice je totiž důležitá předvídatelnost, což je projev, kterého tato vláda není schopná,“ řekl Právu Mládek.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám