Článek
V mezinárodním srovnání je česká nezaměstnanost stále nízká. „Nezaměstnanost od února mírně roste, avšak ve srovnání s jinými státy EU je ta česká stále nejnižší,“ připomněl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
U mužů činila míra nezaměstnanosti 2,7 procenta, u žen 2,8 procenta.
Nezaměstnaných bylo v srpnu nejvíce za tři roky
Ekonomika
Svoje data o nezaměstnanosti pravidelně zveřejňuje Úřad práce ČR, který vychází z jiné metodiky. Podle něj míra nezaměstnanost v srpnu činila 3,8 procenta oproti 2,7 procenta o rok dříve.
Na zvýšení nezaměstnanosti se do značné míry podílí globální pandemie nemoci covid-19. S ní souvisí také restriktivní vládní opatření a částečný útlum mezinárodního obchodu.
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
