Článek
„Také v prosinci byl podíl lidí hledajících zaměstnání na velmi nízké úrovni. U žen míra nezaměstnanosti klesla na 2,5 procenta a u mužů se udržela pod dvouprocentní hranicí. To jsou hodnoty obdobné jako v předcovidovém roce 2019,“ řekl k výsledkům nezaměstnanosti Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Míra zaměstnanosti se v prosinci zvýšila o 1,3 procentního bodu na 75,1 procenta. U mužů činila zaměstnanost 81,8 procenta, u žen 68,1 procenta.
Česko má třetí nejnižší nezaměstnanost mladých v EU
Zvýšila se také míra ekonomické aktivity. Ta dosáhla na 76,8 procenta a proti prosinci 2020 vzrostla o půl procentního bodu.
Statistiky nezaměstnanosti vedou i další instituce. Například podle dat evropského statistického úřadu Eurostatu byla v Česku míra nezaměstnanosti v loňském prosinci 2,1 procenta. Je tak nejnižší v celé Evropské unii.
Nezaměstnanost v EU 6,4 Procenta
Eurostat zveřejnil také míru nezaměstnanosti pro celou Evropskou unii. Ta se v prosinci proti listopadu snížila o desetinu procentního bodu na 6,4 procenta.
V zemích eurozóny nezaměstnanost proti jedenáctému měsíci roku rovněž klesla o desetinu bodu, a to na sedm procent.
Ve srovnání s posledním měsícem roku 2020, kdy už na ekonomiku doléhala omezení spojená s pandemií, se prosincová situace zlepšila ještě výrazněji. V EU tehdy nezaměstnanost dosahovala 7,5 procenta, zatímco v eurozóně 8,2 procenta.
Nezaměstnanost v ČR se v prosinci meziměsíčně zvýšila o 0,2 bodu na 3,5 procenta
Mezi členskými státy, z nichž má Eurostat k dispozici prosincové údaje, byla nejvyšší nezaměstnanost ve Španělsku (13 procent).
Mezi dvojicí dlouhodobě nejhorších zemí opět figuruje i Řecko (12,7 procenta), žádná z dalších zemí desetiprocentní hranici nepřekročila.
Po prvním Česku má druhou nejnižší nezaměstnanost Polsko (2,9 procenta), třetí je Německo (3,2 procenta).
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |