Němci i Španělé chtějí zvláštní daň pro superboháče

Světoví miliardáři by podle návrhu, o němž informoval britský The Guardian, měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Plán na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika.

Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi, napsal list. Podle magazínu Forbes je nyní na světě 2781 dolarových miliardářů.

Signatářské státy vyzvaly další země, aby se k jejich kampani připojily. Tvrdí, že vybraná roční částka by stačila na pokrytí odhadovaných nákladů na škody způsobené všemi extrémními povětrnostními jevy v loňském roce.

Francouzský ekonom Daniel Zucman nyní dopracovává technické detaily plánu, který bude skupina G20 znovu projednávat v červnu. Francie naznačila, že daň z bohatství podporuje. Brazílii, která skupině nyní předsedá, povzbudilo, že Spojené státy sice globální daň z bohatství nepodpořily, ale nevystoupily proti ní.

„Miliardáři mají nejnižší efektivní daňovou sazbu ze všech sociálních skupin. Aby lidé s nejvyšší schopností platit daně platili nejméně, to myslím nikdo nepodporuje,“ dodal Zucman.

Podle organizace Oxfam nárůst cen aktiv za pandemie covidu-19 a po ní znamenal, že miliardáři byli na konci loňska bohatší o 3,3 bilionu dolarů. To je proti roku 2020 nárůst o 34 procent. Studie Světové banky ukázala, že pandemie zastavila snižování chudoby.

Prosadit změnu je ale těžké. „Chtít je věc jedna. Zdanit takto globálně bohatství bude asi nemožné,“ řekl Novinkám ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. U bohatství totiž podle něj nelze určit, kde se nachází, a byla by třeba domluva všech zemí světa.

O něco snazší je zdanit příjem, kde většinou lze vypátrat, ze které země pramení, kde byl vytvořen. „Takže z toho bude maximálně nějaká verze daně z příjmů, jež se bude jen vydávat za daň na bohaté. Ale i poté to bude opět nesrovnatelně těžší než u korporací,“ dodal Bartoň.