Článek
„Mediánová mzda dosáhla v tomto čtvrtletí 42 901 koruny,“ řekla Jitka Erhartová z Českého statistického úřadu, který data zveřejnil. Na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, proto podle analytiků o vývoji často více vypovídá mediánová mzda, která je přesně uprostřed. To znamená, že polovina bere stejně nebo méně, než je tato částka.
A ta vzrostla meziročně o 6,2 procenta. „Vzhledem k tomu, že medián rostl podstatně pomaleji, je vidět, že mzdy rostou především lidem s vyššími příjmy,“ řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Růst mezd je podle něj na první pohled velmi rychlý, ale fakticky stále ještě dohání předcovidovou reálnou úroveň.
„Až budou k dispozici letošní celoroční čísla, nejspíš uvidíme, že jsme se konečně vrátili na úroveň roku 2019, k čemuž jsme potřebovali vlastně šest let. Natolik byla inflační vlna silná a růst mezd pomalý,“ dodal.
Oproti minulému čtvrtletí je sice průměrná mzda o něco nižší, ale vysvětlení je jednoduché. „Ke zvýšené srovnávací základně ve druhém čtvrtletí přispěly mimořádné odměny, které se ve třetím kvartálu již neopakovaly,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec. Další mimořádné odměny totiž lidé v Česku dostávají až před Vánocemi, tedy ve čtvrtém čtvrtletí.
„Vývoj naznačuje, že dynamika mezd zůstává silná,“ řekl analytik PwC Dominik Kohut. To může být pozitivní pro spotřebu a ekonomický růst, ale zároveň to představuje riziko pro cenovou stabilitu. Pokud se růst mezd neudrží v souladu s produktivitou práce, může vytvářet dodatečné inflační tlaky, které ČNB zohledňuje při rozhodování o měnové politice.
„Přestože celkově stále sledujeme silný růst mezd, vidíme zároveň prohlubování rozdílů mezi obory. Tlak na růst mezd je v mnoha firmách enormní, často však neodpovídá růstu produktivity, takže mzdové náklady výrazně stlačují marže a zhoršují finanční stabilitu podniků,“ uvedla Simona Fialová z poradenské společnosti Ecovis.