Článek
Zmatky kolem zadlužených států a problematických bank trvají už déle než tři a půl roku. Za tu dobu se v rámci záchranných programů vynaložilo přes 400 miliard eur, tedy v přepočtu jen těžko představitelných 10,3 biliónu korun.
Přesto ale podle analýzy Reuters Německo, Finsko, Rakousko, Nizozemsko a Francie naopak ušetřily miliardy eur, a to díky prudkému poklesu částek, které platí za obstarání peněz na finančních trzích. Náklady na půjčky se jim výrazně snížily.
V myslích voličů se však přesto zabydlela představa těžce pracujících Severoevropanů, kteří vydávají své peníze na záchranu marnotratných Jihoevropanů - představa, která vyvolává zlost a podkopává jednotu Evropy.
Berlínu krize šetří peníze, vydělalo i Finsko
"Finsko ohromně vydělalo, ačkoli to ani nepředpokládalo," řekl šéf odboru mezinárodních věcí a záležitostí Evropské unie na finském ministerstvu financí Martti Salmi. "Zatím jsme neztratili ani cent," řekl agentuře Reuters. "To samé, co pro Německo, platí i pro Finsko."
Silnější finanční pozice Německa je výsledkem snížení jeho nákladů na úvěry o více než dva procentní body, což si tamní činitelé uvědomují. Šéf stálého záchranného fondu eurozóny Klaus Regling na prezentacích v Německu často cituje dvě studie, které ukazují, že pro Berlín krize v nezamýšlených důsledcích znamená velké úspory.
Zatím jsme neztratili ani cent
V jedné studii německý pojišťovací gigant Allianz vypočítal, že Berlín v letech 2010-2012 ušetřil 10,2 miliardy eur (asi 261,8 miliardy Kč) díky levnějším úvěrovým nákladům. Výnos z desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl z 3,39 procenta na současných 1,18 procenta.
Další studie od Jense Boysena-Hogrefea z ekonomického institutu IfW naznačuje, že německý federální rozpočet v roce 2011 ušetřil 8,6 miliardy eur (asi 221,8 miliardy Kč) vzhledem k nižším úrokovým sazbám Evropské centrální banky a investorům, kteří do Německa, považovaného za bezpečné místo, vložili své peníze. Tyto úspory stouply v roce 2012 na 9,6 miliardy eur a jen samotný efekt "bezpečného přístavu" bude mít letos hodnotu dvou miliard eur, tvrdí IfW.
"Jestliže k tomu přidáme výhody z úrokových sazeb z období 2010 až 2012 a ty, z nichž bude Německo těžit v dalších letech, dojdeme z hlediska kumulovaného úroku odhadem k částce 67 miliard eur (asi 1,7 biliónu Kč), což bude úleva pro německý rozpočet," uvedla Allianz ve zprávě z loňského září.
Finsko dostalo do rozpočtu středomořské miliardy
Finsko, Nizozemsko, Rakousko a Francie možná nezískaly tolik, co Německo, během krize jim ale podstatně víc klesly úvěrové náklady. "Severoevropské země mají z těchto operací značný zisk a tyto přímé a nepřímé výhody nedistribuují stejnoměrně," řekl Reuters vysoce postavený činitel v Bruselu.
V jádru mylné představy o ztrátách daňových poplatníků je skutečnost, že rozdíl mezi půjčováním a vydáváním přestal ve veřejném komunikačním prostoru existovat. Situace je ale jiná. Finská centrální banka loni přispěla 227 milióny eur do finského rozpočtu, což byl výsledek zisku, který měla z vládních dluhopisů Řecka, Španělska a Portugalska. Letos by tento zisk měl vzrůst na 360 miliónů eur.
Rozpad eurozóny by byl nejdražší
Činitelé tvrdí, že i kdyby některé země čerpající záchranný úvěr nemohly část vypůjčených peněz vládám eurozóny vrátit, alternativa - tedy rozpad eurozóny - by byla mnohem dražší, než veškeré ztráty ze záchranných programů.
Studie, kterou zadala německá nadace Bertelsmann Stiftung, tento týden ukázala, že kdyby se Německo mělo vrátit k marce, byl by jeho roční hrubý domácí produkt mezi lety 2013 a 2025 o 0,5 procentního bodu nižší. To by v průběhu těchto 13 let znamenalo ztrátu 1,2 biliónu eur (asi 30,8 biliónu Kč) - tedy polovinu velikosti německé ekonomiky za minulý rok.