Článek
Problémem by podle měnového fondu bylo i to, kdyby v důsledku současného konfliktu na Blízkém východě byla výrazněji poškozena energetická infrastruktura. To by se negativně podepsalo i na tuzemském hospodářství.
Ministerstvo financí minulý týden letošní výhled české ekonomiky zhoršilo právě v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Hrubý domácí produkt se podle něj zvýší o 2,1 procenta, zatímco lednová prognóza očekávala růst o 2,4 procenta.
Inflace v letošním roce podle MMF v Česku mírně klesne a dosáhne 2,4 procenta. Na příští rok měnový fond předpovídá inflaci 2,2 procenta. Průměrná roční inflace loni v Česku dosáhla 2,5 procenta.
Nezaměstnanost si Česká republika udrží na historicky nízkých hodnotách. Fond letos počítá s tříprocentní mírou nezaměstnanosti a v příštím roce s poklesem na 2,9 procenta. Schodek běžného účtu platební bilance podle prognózy letos dosáhne 1,5 procenta HDP a v roce příštím 1,3 procenta.
Ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4) si Česká republika nejlépe vede právě u nezaměstnanosti a inflace. V tempu hospodářského růstu ji překonává Polsko, jehož ekonomika letos podle MMF vykáže růst o 3,3 procenta a v příštím roce o 2,4 procenta.
U světové ekonomiky MMF zhoršil odhad růstu na letošní rok o 0,2 procentního bodu na 3,1 procenta. Výhled na příští rok zůstal beze změny, HDP by se tak podle měnového fondu mohl zvýšit o 3,2 procenta.
Základní prognóza MMF předpokládá, že konflikt na Blízkém východě zůstane omezený, a to jak v délce trvání, tak v intenzitě. V případě nepříznivého scénáře v podobě delšího a rozsáhlejšího konfliktu by ceny ropy ve druhém letošním čtvrtletí byly ve srovnání s lednem v průměru o 80 procent vyšší a nadále by se držely kolem 100 dolarů za barel. Ceny zemního plynu v Evropě by se zvýšily o 160 procent proti úrovni před válkou.
Česko by jako čistý dovozce energií a vyspělá ekonomika takovým otřesem citelně utrpělo. Růst HDP vyspělých ekonomik by nepříznivý scénář letos podle odhadů MMF snížil o 0,6 procentního bodu, a to z 1,8 přibližně na 1,2 procenta. Globální inflaci by to zvýšilo o 1,5 procentního bodu na 5,4 procenta, přičemž riziko nekontrolovatelné inflace by centrální banky donutilo k dalšímu zvyšování úrokových sazeb a tím i k dalšímu utlumení ekonomické aktivity.
Měnový fond navíc varuje před ještě závažnější variantou, v níž by konflikt výrazně poškodil klíčovou energetickou infrastrukturu. Globální růst by v takovém případě klesl na dvě procenta, což je na hranici globální recese. Celosvětová inflace by pak v roce 2027 přesáhla šest procent.
