Článek
„Čínská ekonomika zůstala pozoruhodně odolná i přes řadu šoků v posledních letech. Reálný hrubý domácí produkt v roce 2025 vzrostl o pět procent, čímž splnil cíl úřadů, podpořený silným exportem a politickými stimuly. Soukromá domácí poptávka však zůstala slabá a zatímco jádrová inflace mírně vzrostla, celková inflace zůstává tlumená,“ začíná zpráva MMF, která hodnotí čínskou ekonomiku.
Zemi vyzývá, aby snížila dotace do průmyslu na polovinu. „Průmyslová politika umožnila technologické inovace, ale celkový dopad na ekonomiku byl negativní,“ uvedla Sonali Jain-Chandraová, šéfka týmu MMF pro Čínu, Asii a Tichomoří. Poukázala na nesprávné přidělování zdrojů a nadměrné utrácení.
Pro letošní rok očekává fond zpomalení růstu čínského HDP na 4,5 procenta. Odráží to dlouhodobé dopady cel a nejistoty v obchodní politice.
Fond kritizoval slabou domácí poptávku, stagnující sektor nemovitostí, deflační tlaky či silnou závislost na exportu. „Představitelé MMF zdůraznili potřebu omezit neopodstatněnou průmyslovou politiku, aby se zlepšilo směřování investic, snížily fiskální náklady a zmírnily mezinárodní dopady,“ píše se ve zprávě.
Čína vynakládá přibližně čtyři procenta svého HDP na dotace do kritických odvětví, ve střednědobém horizontu by měla částku snížit o dva procentní body, píše deník The Financial Times.
Peking v reakci na zprávu měnového fondu uvedl, že průmyslové dotace nebyly tak rozsáhlé, jak naznačují odhady.
Mezinárodní měnový fond
- Mezinárodní organizace přidružená k OSN, která si klade za cíl usnadňovat měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, které zažívají hospodářské potíže.
- Fond sídlí ve Washingtonu, založen byl v roce 1944 a má 190 členských zemí. Mezi nimi jsou silné ekonomiky jako USA, Čína či Německo, ale také Česko. Každá členská země má svého zástupce.
- Fond je známý pod zkratkou MMF. Podle svých stanov musí každý rok hodnotit ekonomiku všech členských zemí.
Doporučení ve zprávě fondu přicházejí poté, co Čína zvýšila vývoz průmyslového zboží, včetně elektromobilů. Krok vyvolal napětí se Západem. Globální obchodní přebytek Číny překročil loni bilion dolarů, tedy 20,5 bilionu korun. Světoví lídři si stěžovali na „neúnosnou obchodní nerovnováhu“. Ozval se například francouzský prezident Emmanuel Macron, představitel druhé nejsilnější ekonomiky Evropské unie.
Čína bojuje s hrozbou deflace, slabé spotřebitelské důvěry, vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a trvalého zpomalení trhu s nemovitostmi. MMF už v roce 2024 vyzval Čínu, aby v průběhu čtyř let vynaložila 5,5 procenta HDP na boj proti zpomalení trhu s nemovitostmi.
Například na dokončení prodaných, ale zatím nepostavených bytů. Země má na trhu s nemovitostmi dlouhodobé problémy. V minulosti byl přitom tento sektor jedním z hnacích motorů čínské ekonomiky.
