Článek
„Žalobu jsme podali, jsme přesvědčeni, že jsme byli poškozeni,“ uvedl předseda spolku Petr Mojžíšek. Na mimořádnou daň si spolek stěžoval také u Evropské komise, která však stížnost odmítla. Kroky české vlády podle ní nebyly v rozporu s evropským právem.
Podle propočtu spolku činila škoda za předchozí dva roky zhruba 65 až 70 korun na akcii za rok. Celkově by tak šlo přibližně o více než 20 miliard korun, o které podle spolku přišli držitelé akcií kvůli nižší dividendě.
ČEZ na windfall tax zaplatil desítky miliard korun ročně. Letos na ní vyplatí státu 31 až 34 miliard. Kolem 30 miliard odvedla společnost na této dani i v předchozích dvou letech. V obou letech šlo o téměř 80 procent celkových příjmů státu z tohoto mimořádného odvodu. I letos bude ČEZ největším plátcem této daně. V příštím roce už ji platit nebude.
Minoritní akcionáři ČEZ kritizují nastavení windfall tax dlouhodobě, téma bylo i předmětem diskusí na poslední valné hromadě skupiny. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák tehdy akcionářům řekl, že ČEZ na základě vlastních právních analýz nemá dostatek právních argumentů pro to, aby podal žalobu na vyplácení daně z neočekávaného zisku. Není podle ní v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
Stát zavedl windfall tax jako opatření na pokrytí výdajů spojených s energetickou krizí. Energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky ji mají odvádět za roky 2023 až 2025. Celkový loňský výnos této daně byl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy korun v roce 2023. Většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem.
