Článek
Oba lídři chtějí vznést své požadavky v dopisu určeném prezidentovi ekonomické skupiny G20. Její summit se bude konat na konci června. Právě ministři financí celé skupiny se však od těchto plánů již před časem distancovali.
Poměrně přísný plán má ze získaných peněz financovat případné budoucí kolapsy bankovního sektoru. Mnoho zemí po podobných daních volalo již na začátku poslední finanční krize, která si vynutila intervenci vlád, které musely do často kolabujících finanční domů nalít miliardy dolarů či eur.
Plán má i své odpůrce. Pokud by daně nebyly zavedeny celosvětově, hrozí, že by banky přesídlily do „daňových rájů“.
„Stále ještě nejsme spokojeni s tím, čeho bylo dosaženo od prvního setkání G20. Myslíme si, že je třeba zrychlit regulaci,“ prohlásila Merkelová. Ta podle ČTK mimo jiné uvedla, že Evropa potřebuje jednotnou ekonomickou vládu, která by se měla vztahovat na všechny členské státy Evropské unie, a ne pouze na členy eurozóny.
Zavedení daně je nejisté
Již na předešlém summitu G20 se o globální dani na banky hovořilo. Kromě Evropy ji prosazují i Spojené státy. Naopak proti se postavily Kanada a některé asijské země. "Bankovní sektory různých zemí jsou v různých situacích. Nebude proto přijata politika typu 'jedna míra pro všechny'," řekl tehdy podle ČTK jeden z jihokorejských činitelů.