Máslo je o polovinu dražší než před rokem, prodává se i za 60 korun

Za poslední měsíc máslo zdražilo o dalších více než pět korun. Ceny se však regionálně poměrně liší. Zatímco v Plzeňském kraji stojí čtvrtka másla v průměru už 60,26 koruny, na Vysočině je to 55,75 koruny.

Ceny rostou i v sousedním Německu, kam stále větší část Čechů jezdí nakupovat levnější a kvalitnější potraviny. Řetězec Aldi zdražil máslo o dvacet centů na 1,99 eura (51,90 koruny). Ještě v dubnu přitom největší německý řetězec nabízel 250 gramů másla za 1,29 eura (33,65 koruny), připomněl list Süddeutsche Zeitung.

Jedním z důvodů, proč je máslo v Německu dlouhodobě levnější, je, že patří do zvýhodněné sedmiprocentní sazby DPH. [celá zpráva]

Rekordní ceny másla hlásí i u našich jižních sousedů. Podle rakouského deníku Der Standard například 250 gramů másla značky S-Budget tamního řetězce Interspar v sobotu zdražila na 2,39 eura (62,34 koruny) z předchozích 2,19 eura (57,13 koruny).

Faktorů, které ovlivňují celosvětově rostoucí ceny másla, je více. Podle dánské mlékárenské firmy Arla, která sdružuje 12 500 zemědělců v Dánsku, Německu, Británii nebo Beneluxu, stouply v první polovině roku prodeje mléčných výrobků do Asie o 36 procent a do subsaharské Afriky o 32 procent.

Arla zvýšila v průběhu prvních šesti měsíců roku výkupní ceny mléka o 19 procent. V září zvýšila výkupní ceny mléka třetí měsíc v řadě a další zvýšení výkupních cen šéf firmy Peder Tuborgh očekává ještě před koncem roku. „Všude v Evropě je velký nedostatek mléčných výrobků, vánoční poptávku vůbec nebude možné uspokojit,” řekl také agentuře Reuters. [celá zpráva]

Poptávka, kterou se nedaří plně uspokojovat, přitom celosvětově roste. „Spotřebitelé dokáží mléčný tuk znovu ocenit,“ řekl Spiegelu Online Björn Börgermann z německého Svazu mléčného průmyslu (MIV). Poměrně dlouho byla nadměrná konzumace másla a nasycených tuků obecně spojována s rizikem nemocí krevního oběhu. Tato teorie však byla poměrně nedávno vyvrácena.

„Stoupá i poptávka po dalších produktech, v jejichž rámci se uplatňuje smetana, ať už jde o zmrzliny, jogurty a podobně. Tento vývoj souvisí se širším, vlastně globálním trendem, jejž charakterizuje návrat smetanových či plnotučných výrobků do módy,” připomněl pro Novinky ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Vzhledem k tomu, že EU z našich daní platí producenty mléka za to, aby mléko neprodukovali, na růst poptávky po mléku či másle nereaguje nabídka, a výsledkem je další růst cen mléčných výrobků, včetně sýru nebo másla, kterému čelí běžný český spotřebitel,“ dodal Kovanda. Kompenzace zemědělcům EU zavedla kvůli zákazu dovozu mléčných produktů z EU, který v roce 2014 zavedlo Rusko.

K vysokým cenám másla přispívá i nedostatek mléčného tuku, z nějž se vyrábí. Jak připomněl Spiegel Online, svůj podíl na tom má to, že výkupní ceny mléka byly ještě nedávno velmi nízké. Zemědělci v důsledku nižších cen často začali šetřit na krmení krav. „Čím nižší kvalita krmení, tím méně mléčného tuku krávy produkují a o to méně másla lze vyrábět,“ uvedl Spiegel.

Rostoucí ceny v důsledku nižší produkce a vysoké poptávky se však netýkají jen Evropy. Do celosvětového trendu se promítá i vývoj v Austrálii a Novém Zélandu. Horko vede k nižší produkci mléka, které navíc obsahuje méně tuku. Sucho pak vede k horší sklizni, což znamená, že i v této části světa mají zemědělci problémy zvířata kvalitně nakrmit.