Článek
Drtivou většinu ze zmíněných 3800 tun ilegálně importovaného odpadu Malajsie vrátila do Francie a Velké Británie, menší část však poslala také do USA, Kanady, Španělska a Hongkongu.
Za vrácení odpadu Kuala Lumpur nic neplatila. Ministryně životního prostředí Yeo Bee Yin v minulosti prohlásila, že Malajsie nehodlá být „skládkou světa“, a proto bude veškerý ilegálně dovezený odpad vracet do zemí původu.
V nejbližší době půjde o dalších 110 kontejnerů, z nichž polovina pochází z amerického kontinentu.
Fotografie nelegálně dovezeného plastového odpadu z Austrálie v malajsijském přístavu Port Klang.
Ještě v roce 2012 zhruba padesát procent světového odpadu proudilo do Číny. Ta se však v loňském roce této praktice postavila a zakázala dovoz plastového a dalšího odpadu. Západní země proto hledají další místa, kam by mohly posílat odpadky. Kromě Malajsie jde například o Indonésii, Filipíny, Vietnam nebo Thajsko.
Indonésie posílá odpad zpátky na Západ
V září vyzvala Indonésie západní státy, aby si do 90 dnů převzaly 547 kontejnerů odpadu, který do země vyvezly.
V kontejnerech, které měly obsahovat papírový odpad, se vyskytovaly také plasty a nebezpečné materiály. Část kontejnerů Indonésie poslala do Austrálie, další si měly převzít Velká Británie, Nový Zéland, Španělsko a Belgie.
Asie se bouří proti odpadkovému kolonialismu
Podobně jako Indonésie a Malajsie se na přelomu května a června zachovaly Filipíny, když do kanadského Vancouveru poslaly 1500 tun odpadu, které Kanada do asijské země vyvezla v letech 2013 a 2014.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte dokonce Kanaďanům pohrozil, že s nimi přeruší diplomatické styky a odpad vysype do jejich vod, pokud nebudou jednat dostatečně rychle.
| Odpadkový kolonialismus |
|---|
| Ačkoliv se problému vývozu odpadu do rozvojového světa dostává větší pozornosti především v poslední době, hovoří se o něm již zhruba čtyři desetiletí. V 80. letech se také v této souvislosti začalo hovořit o takzvaném „odpadkovém kolonialismu“.Rozvíjející se země, do kterých západní státy začaly svůj odpad vyvážet, často postrádaly technologie, aby ho dokázaly adekvátně skladovat nebo zpracovat.V roce 1989 v reakci na tento problém vznikla takzvaná Basilejská úmluva, která má omezovat pohyb nebezpečných odpadů přes hranice. Často je však porušována či obcházena. USA ji podepsaly, ale neratifikovaly. |
