Hlavní obsah

Maláčová: Důchody vzrostou o 805 korun

9. 9. 2021, 7:02
Právo, Pavel Cechl

Ministerstvo práce na základě dat z Českého statistického úřadu upřesnilo, o kolik vzrostou od ledna starobní penze. Nárůst bude mírně vyšší, než doposud předpokládalo. Zákonná valorizace bude v průměru 505 korun a 300 korun k tomu navrch pro všechny, řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Foto: Novinky

Ministryně Jana Maláčová

Článek

Od ledna by mělo dojít k valorizaci penzí. Konečné číslo závisí na údajích o inflaci od Českého statistického úřadu. Už v tom máte jasno?

Ano. Průměrný důchod se zvýší o 805 korun. Zákonná valorizace bude 505 korun a 300 korun k tomu navrch pro všechny. Ale nemám ráda, když se v tomto směru operuje s průměrem, nebývá to vždy spravedlivé.

V programu máte, že by se do roku 2025 měl průměrný důchod zvýšit na 20 tisíc. Je to reálné?

Je. Jednak s jeho výší pohne výchovné, které jsme prosadili. To je příspěvek 500 korun k důchodu za každé vychované dítě. Při průměrném počtu vychovaných dětí by se tak ženám starobní důchod měl zvýšit v průměru o 1000 až 1200 korun. A pokud navíc budeme pokračovat ve zvyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace, tak udržíme současné tempo růstu a dosáhneme toho.

Odhalili jsme porušení ve třech čtvrtinách kontrolovaných firem, pochlubila se Maláčová

Domácí

Jaká probíhají jednání o zvýšení platů ve veřejné sféře? V jaké jsou fázi a kdy se nad nimi setkáte s premiérem Andrej Babišem a odbory?

Je to moje kompetence a návrh sociální demokracie je jasný. Všem zaměstnancům státu tři tisíce korun. Má to být pevná částka. V pondělí jsem požádala o termín schůzky, výsledky by měly být do konce září, kdy se bude schvalovat státní rozpočet.

Premiér Babiš má představu, že by se platy navýšily o 3,5 procenta, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zase netváří otevřeně vůči jakékoli valorizaci. Máte to s ní předjednané?

Paní ministryně se netváří otevřeně nikdy. Máme dohodu na tom, že se bude muset někomu ubrat, když se přidá zaměstnancům státu. A já si nedovedu představit, že by se nepřidalo třeba lidem v sociálních službách po tom, co absolvovali. Mám svoji představu, kde ubrat. Myslím si, že ideální by to bylo v obraně.

Dvacetitisícový důchod zajistí podle ekonomů jen mzdy a inflace

Ekonomika

Takže bychom se dále vzdálili závazku dvou procent HDP na obranu?

My si jako sociální demokracie dlouhodobě myslíme, že 1,4 procenta jsou dostačující. Zvláště po tom, co se stalo v Afghánistánu. Buď budeme mít funkční stát pro lidi v so­ciálních službách, nebo budeme kupovat předražené mašiny.

Od července se nikam nepohnula jednání o minimální mzdě, kde navrhujete nárůst z 15 200 na 18 tisíc korun. Kdy se bude jednat o ní?

Při jednání o platech ve veřejné sféře. Není důvod, abychom měli nižší minimální mzdu než v Polsku či na Slovensku. A také není důvod, proč by v době velkého zadlužení státu na firmy doplácel stát. Protože lidé pracující za minimální mzdu musejí žádat o dávky, aby vůbec vyžili.

Navíc máme na stole návrh Evropské komise, který říká, že minimální mzda by měla být v každé členské zemi padesát procent průměrné mzdy. Nyní máme průměrnou mzdu přes 38 tisíc korun, podle návrhu Evropské komise by tedy ta minimální měla být 19 tisíc.

Agentura Median sociální demokracii ve své nejnovější predikci volebních výsledků přičítá 4,5 procenta hlasů. I v mnoha jiných průzkumech se pohybuje těsně okolo pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do Sněmovny nebo pod ní. Čemu to přičítáte?

Každý průzkum nám dává jiná čísla. Za nás je důležité, že jsme ve vládě odvedli velký kus práce. Všechno, s čím jsou spokojeni obyčejní lidé, od navyšování důchodů, navyšování mezd a platů přes pomoc rodinám nebo zdravotně postiženým až po zlepšování pracovních podmínek, to jsou věci, které by bez sociální demokracie nebyly.

Důležité je, že třetina voličů stále není rozhodnuta. To znamená, že výsledek nebude záviset jen na tom, co všechno jsme pro lidi udělali a co pro ně hodláme udělat, ale také jak si to odmakáme v kampani

Není dobrý nápad nabírat v tuto chvíli tři sta tisíc zahraničních pracovníků, ať už jsou odkudkoliv, protože máme velký problém s tím, že lidé starší padesáti let, kteří přijdou o práci, nenajdou novou. Máme obrovský strukturální problém u matek malých dětí, které se vracejí po rodičovské.

Ale proč to navyšování důchodů, platů a podobně není vidět na výsledcích vaší strany v průzkumech?

Protože jsme místo dělání kampaně pracovali na tom, abychom splnili naše sliby. Bylo pro nás důležitější dostát vládní odpovědnosti – připravit se na případnou další vlnu pandemie a dotáhnout ministerské povinnosti.

Začátkem roku se hodně mluvilo o koalici ČSSD se Zelenými, nakonec z toho sešlo. Nelitujete toho?

Není to sice záruka, ale případný volební výsledek by mohl být lepší. Nemám ráda, když se spekuluje, co by kdyby. Díky sociální demokracii se zlepšila životní úroveň lidí a také naši ministři svoje resorty zvládli. Jdeme do voleb, máme významné osobnosti a například za sebe jsem ráda, že je v Praze na kandidátce jako moje dvojka Matěj Stropnický, což je bývalý předseda Strany zelených a levicový člověk. Což je důležité.

Hnutí ANO už nechce zvedat ani daň z příjmů

Parlamentní volby

Když mluvíte o pražské kandidátce ČSSD: v Deníku N se objevila informace, že na ní kandiduje i Bohdan Babinec, který před čtyřmi roky vedl v české metropoli kandidátku ultrapravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti. Nevadí vám to jako lídryni kandidátky a sociální demokratce?

Pana Babince osobně neznám. Dostala jsem informaci, že je to aktivní senior, který usiloval o památník Milady Horákové. Budeme o tom diskutovat. Pro mě jsou důležité hlavní osobnosti pražské kandidátky, vedle Matěje Stropnického například i Vladimír Špidla či ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. To jsou lidé, kteří odvedli kus práce.

Premiér Babiš prohlásil, že bude chtít pro své hnutí po příštích volbách vaše ministerstvo, že tam potřebuje lidi, kteří pracují...

Já si myslím, že zálusk na ministerstvo práce a sociálních věcí mají všechny strany. Tolik kandidátů na ministra práce tady snad ještě nebylo. Pro mě je důležité, že mě lidé hodnotí dobře a podařilo se mi prosadit vše, o co jsem se snažila.

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý o vás nepřímo prohlásil, že jste xenofobní, když sem nechcete vzít větší množství pracovníků z Ukrajiny. Připadáte si tak?

Určitě nejsem xenofob. Ale není dobrý nápad nabírat v tuto chvíli tři sta tisíc zahraničních pracovníků, ať už jsou odkudkoliv, protože máme velký problém s tím, že lidé starší padesáti let, kteří přijdou o práci, nenajdou novou. Máme obrovský strukturální problém u matek malých dětí, které se vracejí po rodičovské.

A takové množství zahraničních pracovníků naráz je i velké bezpečnostní riziko. Podívejte se, jak to vypadá v obcích, kde jsou velké firmy, pro něž pracují. Ti lidé se na ubytovnách ve směnách střídají na postelích, když přicházejí do Česka bez rodin, tak nemají žádné volnočasové vyžití, jsou problémy s integrací. Jsou to novodobí otroci.

Zaorálek: Vládní konflikty jsme si kvůli covidu nechávali pro sebe

Domácí

Takže to není xenofobií?

Určitě ne. Vnímám to jako tlak Hospodářské komory na to, aby se v Česku snižovaly mzdy. To přece nemůžu jako ministryně práce a sociálních věcí připustit. Zároveň připomínám výroky pana Dlouhého, podle nichž nemají čeští zaměstnanci na práci nic jiného než se flákat a zneužívat nemocenské. To je člověk, který poštvává lidi proti sobě.

Řada firem si ovšem stěžuje, že není dostatek zaměstnanců na pracovní pozice a že musejí odmítat zakázky.

Já těmto stížnostem nerozumím. Když jsem navrhovala změnu zákona – a prosadila jsem ji –, abychom měli přesný obrázek o tom, kolik lidí v Česku chybí, tak to byly přesně tyto firmy, které zablokovaly evidenci volných pracovních míst a nechtěly, abychom přes Úřady práce věděli, kolik lidí skutečně potřebujeme.

Odmítly například také evidenci dohodářů. Ten zákon vyvolal ohromnou hysterii. Sněmovna ho schválila, Senát vrátil, a v důsledku toho už pro to ti samí poslanci nehlasovali. To samé se stalo, když jsme chtěli, aby firmy měly povinnost aktua­lizovat volná pracovní místa. My se domníváme, že ve skutečnosti jich totiž není tři sta tisíc, ale jen několik desítek tisíc. Firmy to prostě neaktualizují. Když jim voláme, jestli stále hledají lidi, tak to odmítají vymazat. Tím pádem jsou čísla nadhodnocená.

Jak by se ten systém měl konkrétně změnit?

My jsme chtěli, aby se to kaž­dé tři měsíce aktualizovalo. A pokud místa budou obsazena, aby ze systému vypadla. Aby, pokud je firmy znovu nenahlásí, byla prohlášena za obsazená. Protože v tuto chvíli jsou tam pracovní pozice, které jsou deset let staré. Nebo jsou tam ta samá místa nahlášená z několik stran, od agentury, od zaměstnavatele.

Představila jste výsledky letních kontrol ve firmách, které jste nazvali férová práce. Jaké byly?

Alarmující. Během mimořádných kontrol, které byly zahájeny mezi červnem a červencem, jsme zjistili, že 77 procent kontrolovaných subjektů – těch mimochodem bylo 167 – porušilo zákon, a to závažným způsobem. A když se podíváme na hlavní firmy, u těch to bylo dokonce z 97 procent. U jejich subdodavatelů a agentur pak 71 procent. Ukazuje se, že covid situaci na trhu práce z hlediska práv zaměstnanců zhoršil.

O porušování pravidel ze strany pracovních agentur se mluví dlouho. Podniklo se něco proti tomu?

Od srpna platí novela zákona o zaměstnanosti, podle níž za nelegální agenturní zaměstnávání ponese odpovědnost nejen ta agentura, ale také ta firma. Doteď se firmy vymlouvaly na agenturu, která pak v případě sankcí mohla rychle ukončit činnost a začít pod jinou značkou. Na porušování zákona se podílejí oba a oba také musejí nést odpovědnost.

Reklama

Výběr článků