Článek
„Lituji toho, ale taková je realita a soustředíme se na energetickou politiku, kterou dnes máme,“ uvedl Merz k rozhodnutí Německa definitivně ukončit výrobu elektřiny z jádra.
Von der Leyenová na jaderném summitu ve Francii podle webu dw.com uvedla, že jaderná energie je spolehlivým a cenově dostupným zdrojem nízkoemisní elektřiny a že Evropská unie chce novým projektům nabídnout finanční podporu.
Německo ale vypnulo poslední jaderné bloky v roce 2023 a návrat by podle kancléře nebylo možné prosadit v parlamentu.
Merz sice patří do konzervativní CDU, která tradičně jadernou energetiku podporuje, zároveň ale odmítá spolupracovat s krajně pravicovou AfD. Bez jejích hlasů by přitom návrat k jádru jen těžko získal ve Spolkovém sněmu většinu.
Proti výstavbě nových jaderných elektráren se staví také koaliční sociální demokraté. Ministr životního prostředí Carsten Schneider připomněl, že jaderná energetika už v minulosti stála německé daňové poplatníky miliardy eur.
„Pokud je riskantní technologie i po třech čtvrtinách století stále závislá na státní podpoře a existují lepší alternativy, je třeba z toho vyvodit důsledky,“ uvedl Schneider.
Odmítl také argument, že by řešením mohly být malé modulární reaktory. Podle něj se o nich mluví už desítky let, ale stále se nepodařilo dosáhnout technologického průlomu ani zajistit jejich ekonomickou životaschopnost.
Skeptický je i energetický sektor. Šéf největší německé energetické společnosti RWE Markus Krebber uvedl, že investice do malých modulárních reaktorů zatím nedává pro soukromé firmy ekonomický smysl.
„Za současného stavu není taková investice pro soukromou společnost realizovatelná,“ řekl Krebber. Podle něj dnes žádný dodavatel nedokáže garantovat pevné ceny ani harmonogram výstavby.
Řada dalších evropských států ale jde opačným směrem. Francie, která provozuje 57 reaktorů, vytvořila alianci patnácti zemí Evropské unie podporujících výstavbu nových jaderných elektráren. Patří mezi ně například Švédsko nebo Itálie, ale i Česko.
Debata o jádru v Německu se přitom pravidelně vrací, zejména v době energetických krizí. Kolísání výroby z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny, i výpadky dovozu plynu během geopolitických konfliktů znovu otevírají otázku, zda by stabilní jaderné zdroje neměly v energetickém mixu své místo.
