Článek
„Když už k tomu došlo, měly zůstat v provozu nejméně tyto poslední bloky,“ prohlásil. Německo má podle něj nejdražší energetickou transformaci na světě. Vláda chce tento problém napravit, ale kapacit pro výrobu energie je příliš málo.
Spolková republika prochází ambiciózní energetickou transformací směřující k uhlíkové neutralitě do roku 2045, kdy do ovzduší hodlá vypouštět jen tolik oxidu uhličitého, kolik ho dokáže pohltit. Transformace je založena na odklonu od jádra a uhlí, masivní podpoře obnovitelných zdrojů a dekarbonizaci průmyslu. To vyžaduje investice v řádu bilionů eur.
Na spadnutí tak je podle listu Wirtschafts Woche schválení výstavby nových plynových elektráren v Německu ze strany Evropské komise.
„Dnes ráno jsme obdrželi zprávu, že Komise schválí strategii elektráren, kompenzaci cen elektřiny a cenu průmyslové elektřiny ve velkém měřítku,“ řekl podle listu ve středu Merz na ekonomické konferenci v Halle.
Německo potřebuje svolení Komise k tomu, aby mohlo poskytnout obří dotace v objemu stamiliard korun na snížení cen elektřiny pro průmysl. Už v současnosti platí za domácnosti a firmy poplatky na podporu obnovitelných zdrojů.
V budoucnu by měly nové plynové elektrárny zasáhnout jako zálohy, pokud poptávku po elektřině nelze pokrýt obnovitelnými zdroji, když nesvítí slunce a nefouká vítr. Německo chce postupně ukončit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2038, což znamená, že se ztratí velká část stabilní kapacity. Na výstavbu nových plynových elektráren jsou plánovány miliardy eur.
Merz uvedl, že rozdíl oproti strategii elektráren předchozí vlády spočíval v tom, že plynové elektrárny nyní mohly být stavěny bez nutnosti být od prvního dne schopné používat vodík.
