Článek
Lagardeová stojí v čele banky od listopadu 2019, kdy do ní přišla z Mezinárodního měnového fondu. Pokud by skutečně odešla předčasně, otevřela by podle listu Financial Times prostor pro výběr nástupce v době, kdy se ve Francii bude rozhodovat o politickém směřování země a nepřímo i o vztahu k evropským institucím.
Podle zdrojů obeznámených se situací chce Lagardeová umožnit francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a německému kancléři Friedrichu Merzovi, aby se podíleli na výběru nového šéfa jedné z nejdůležitějších institucí Evropské unie.
Macron už nemůže na prezidenta kandidovat potřetí v řadě a podle informací z Paříže si přeje mít při výběru nástupce Lagardeové výrazné slovo. Kdo by se postavil do čela instituce sídlící ve Frankfurtu, tak může být součástí širší politické dohody mezi Paříží a Berlínem.
Ve hře Španěl, Nizozemec i Němec
Mezi možnými nástupci se podle ekonomů oslovených Financial Times objevují bývalý šéf španělské centrální banky Pablo Hernández de Cos či jeho nizozemský protějšek Klaas Knot. Zájem připustila také členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová. O funkci má podle zákulisních informací stát i prezident německé Bundesbanky Joachim Nagel.
Výběr nebude jen technickou otázkou měnové politiky. Půjde o signál, jakým směrem se má eurozóna vydat v době, kdy čelí politickým tlakům i ekonomickým nejistotám.
Prezidentské volby ve Francii budou zásadní nejen pro druhou největší ekonomiku eurozóny, ale i pro celou Unii. V průzkumech dlouhodobě vede šéfka pravicového Národního sdružení Marine Le Penová. Ta byla sice loni odsouzena za zpronevěru prostředků Evropského parlamentu a hrozí jí zákaz kandidatury, proti rozsudku se však odvolala.