Hlavní obsah

Kurýři a řidiči internetových taxislužeb i jejich zaměstnavatelé dostanou nová pravidla

Práce pro internetové platformy typu Bolt, Rohlík, Uber nebo Košík dostane konečně vlastní pravidla. Podle zákona, který v pondělí schválila vláda, bude možné snadněji rozlišit, zda pro ně člověk pracuje na živnostenský list, nebo jako zaměstnanec. Změní se také definice závislé práce, která stanovuje, zda se jedná o zaměstnanecký poměr, nebo práci na živnostenský list. A to pro všechny zaměstnance.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie

Článek

„Potřebujeme jasně rozlišit mezi člověkem, který skutečně samostatně podniká, a situací, kdy je někdo fakticky řízen jako zaměstnanec, jen je jeho vztah formálně nastaven jinak,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Za digitální pracovní platformu se podle zákona bude považovat služba poskytovaná alespoň zčásti prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace, která na žádost zákazníka organizuje práci lidí za úplatu a využívá při tom automatizované systémy.

Podstatné je, že platforma má faktický vliv na podmínky práce – například na to, kdo, kdy, kde nebo jakým způsobem práci vykoná. Pouhé technické propojení zákazníka s poskytovatelem služby bez takového vlivu za platformovou práci považováno nebude.

Jednou z hlavních změn bude vyvratitelná právní domněnka pracovněprávního vztahu. Má usnadnit správné určení postavení pracovníka v situacích, kdy skutečný způsob výkonu jeho činnosti nasvědčuje tomu, že jde o závislou práci, tedy o zaměstnanecký poměr.

„Neznamená to automatické převedení kurýrů, řidičů nebo jiných platformových pracovníků z OSVČ na zaměstnance. Platforma nebo zprostředkovatel budou moci domněnku vyvrátit prokázáním, že konkrétní vztah znaky závislé práce nesplňuje,“ uvedlo ministerstvo práce.

Při posuzování bude rozhodující především skutečný způsob výkonu práce, nikoliv pouze formální označení smlouvy.

V návaznosti na návrh zákona se proto zároveň zpřesňuje obecná definice závislé práce v zákoníku práce. Posuzovat se bude například to, kdo práci organizuje a kontroluje, zda člověk pracuje podle pokynů zaměstnavatele nebo zda mu zaměstnavatel určuje pracovní dobu. Tato změna se bude vztahovat na všechny subjekty působící na trhu práce, nikoliv pouze na digitální platformy. Proti tomu protestují odbory, podle kterých to umožní rozvoj švarcsystému.

Člověk bude nad algoritmy

Významnou částí návrhu jsou pravidla pro algoritmické řízení práce. Automatizované systémy mohou například přidělovat zakázky, hodnotit pracovníky nebo rozhodovat o jejich přístupu k platformě. Pracovníci proto nově dostanou srozumitelné informace o tom, jaké systémy platforma používá, jaké údaje a parametry zohledňují a k jakému účelu slouží. Podrobnější informace jim platforma na žádost standardně poskytne do 30 dnů.

„U významných rozhodnutí bude muset být zajištěn lidský dohled a možnost lidského přezkumu,“ uvedlo ministerstvo. Rozhodnutí s nepříznivým dopadem, například omezení, pozastavení nebo ukončení smluvního vztahu či uživatelského účtu, nebude možné ponechat pouze na algoritmu. Pracovník bude mít právo získat srozumitelné vysvětlení a požádat o přezkum člověkem.

Novelu ještě musí schválit zákonodárci a podepsat prezident. Platit by měla příští rok.

Výběr článků

Načítám