Článek
Jak bude změna podpory vypadat?
Chystáme její snížení. Minulá vláda Petra Fialy z ODS podporu během prvních měsíců navýšila z 65 na 80 procent předchozí mzdy. Vzhledem k tomu, že je pracovní trh stabilizovaný a máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, je v tuto chvíli zbytečné takto utrácet peníze ze státního rozpočtu. Ušetříme tím zhruba čtyři a půl až pět miliard korun, které tato změna stála daňové poplatníky.
Chceme to předložit tak, aby to platilo co nejdříve, tedy nejlépe od 1. ledna příštího roku.
Minulá vláda změnila to, kolik procent předchozí mzdy lidé pobírají v jednotlivých měsících. V těch prvních podporu zvedla z 65 na 80 procent. A současně zvýšila maximální možnou podporu z 58, respektive 65 procent celostátní průměrné mzdy na 80 procent. Který z těchto kroků vrátíte?
Strop snížíme v obou případech. U toho prvního bude sazba pro první dva měsíce opět 65 procent.
U maximální výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci bude jednotná maximální výše činit šedesát procent průměrné mzdy v národním hospodářství v předchozím roce.
Fialova vláda navýšení odůvodňovala tím, že umožní lidem najít si lépe placenou práci a nebudou brát ve stresu tu první, která se namane. To časem přinese na odvodech a daních i peníze státu, protože při změně místa se zvyšuje mzda až o dvanáct procent. Neměla snad pravdu?
Vyšší podpora sama o sobě nezaručuje, že si člověk najde lépe placenou práci. Tu si navíc může hledat už během stávajícího zaměstnání a v případě lepší nabídky do nového zaměstnání rovnou přejít. Nově tomu pomáhá i úprava výpovědní doby, která běží už ode dne doručení výpovědi.
Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především překlenout období, kdy je člověk bez práce, nikoliv vytvářet motivaci k tomu, aby na podpoře v nezaměstnanosti zůstával déle, než je nutné.
V situaci, kdy je na trhu stále vysoká poptávka po zaměstnancích, proto považujeme návrat k umírněnější úrovni podpory za rozumný.
Ministerstvo také poslalo do připomínkového řízení návrh lednového navýšení všech důchodů o 300 korun měsíčně. Nedávno jste ale uvažovali i o tom, že sáhnete k mimořádnému navýšení o 590 korun. To už neplatí?
Je konec srpna a teprve v září budeme znát další makroekonomická čísla. Tedy i to, jaká ta valorizace nakonec ve skutečnosti bude.
Do meziresortního připomínkového řízení jsme museli ze zákona dát vzorec, podle kterého predikce v tuto chvíli vychází na 300 korun. Ale skutečné číslo budeme znát až na začátku nového měsíce, takže se to ještě může změnit směrem nahoru.
To navýšení o tři stovky je o 1,4 procenta. Nařízením vlády můžeme jít až na 2,7 procenta, což by nominálně bylo těch 590 korun. Ale to je pak už politické rozhodnutí na základě koaličního jednání, které se bude opírat o zářijová data. Definitivně se tak rozhodne až příští měsíc.
Jaké by byly náklady té mimořádné valorizace?
Pro příští rok je na důchody v návrhu rozpočtu vyčleněno zhruba 740 miliard korun. V tom už je započítána i zákonná valorizace o oněch 300 korun, které jsme poslali do připomínkového řízení. Pokud bychom se rozhodli jít na 2,7 procenta, tedy 590 korun, bylo by to o 7,8 miliardy více.
Připravili jste i návrh na pravidelné věkové valorizace penzí po dovršení osmdesátky či jejich navyšování pracujícím důchodcům. Také jste ale slibovali, že se penze budou namísto současné třetiny růstu reálných mezd navyšovat o jeho polovinu. K tomu se čeká na řešení předčasných důchodů pro náročné profese. Kdy bude tento návrh?
Během příštího roku. Je na to ještě čas, protože reálné mzdy v tuto chvíli nedosahují výše, aby při lednové valorizaci hrál jejich růst nějakou roli. Ještě se totiž nevrátily na úroveň z doby před nedávnou velkou inflací. Podle predikcí to bude možná až v roce 2028.
Co se týče náročných profesí, domluvili jsme se, že budeme postupovat společně se sociálními partnery na základě dat z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Bude to předmětem diskuse příští rok, aby to mohlo platit třeba od července 2028.
A budete to u nich řešit formou odchodu do předčasného důchodu bez krácení, nebo mimořádným příspěvkem zaměstnavatelů na jejich penzijní spoření? Obě tyto varianty už totiž u některých typů náročných profesí fungují.
Musíme se opravdu podívat na reálná data a zjistit, kolika lidí se to může týkat. Pak budeme hledat vhodnou formu, jak náročné profese kompenzovat. Ještě to tedy není jasné.