Daně šly za Fialovy vlády nahoru, přestože se premiér dušoval, že je nezvýší

„Nebudeme zvyšovat daně. Tečka,“ odpověděl premiér v říjnu 2022 na otázku moderátora TV Nova Reynoldse Korantenga, který se ho doslova ptal: „Žádné zvyšování daní pro fyzické osoby, žádné zvyšování DPH, žádné zvyšování daní pro živnostníky ani malé firmy?“

Na začátku roku 2024 ale začal platit konsolidační balíček a lidově řečeno naložil všem. Mimo jiné zavedl platby zaměstnanců za nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta hrubé mzdy, zrušil školkovné a některé další daňové slevy a zvýšil daň z nemovitosti, korporátní daň i odvody živnostníkům.

Daňová kvóta se tak podle ministerstva financí zvýšila z 32,7 procenta v roce 2021 na nynějších 33,1 procenta.

Dokládají to i absolutní čísla. Zatímco v roce 2021 činily celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení bilion korun, loni stát vybral na daních 1,42 bilionu Kč. Výběr daní bývá vyšší při vyšším růstu ekonomiky. Ta ale v roce 2021 rostla o 3,3 procenta a loni jen o procento.

Česko má i tak nadále v porovnání se sousedními zeměmi o něco nižší míru zdanění, tu však nepociťují všichni.

„Relativně dost daníme nízkopříjmové zaměstnance, kterým se zdanění v posledních letech dále zvýšilo. Naopak v systému ponecháváme neefektivní daňové výjimky, například pro víno, kancelářské živnostníky či kapitálové příjmy,“ shrnul ekonom Jakub Komárek.

Jen na dani z nemovitosti, která je příjmem obcí, se loni vybralo 23,1 miliardy korun, meziročně o 85,6 procenta víc. Hlavně kvůli zvýšení základního koeficientu o 80 procent. Zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent má od letoška přinést státu navíc asi 22 miliard.

Zaměstnanci už loni vylepšili platbami nemocenského pojištění příjmy rozpočtu o zhruba 12 miliard. Jednotky miliard odvedli navíc i živnostníci kvůli zvýšení odvodů na sociální pojištění.

To, co stát v předchozích letech nechal lidem z výplaty navrch tím, že snížil daň z příjmů, Fialova vláda podle ekonomů většině zase vzala zvýšením jiných daní, případně odebráním či seškrtáním některých podpor a slev.

„Často se mluví o tom, že daně rostou. Zdanění zaměstnanecké práce se od roku 2021 skutečně zvyšuje,“ podotkl Komárek s tím, že je to hlavně kvůli zastarávání slevy na poplatníka, kterou vláda navzdory svému slibu odmítla valorizovat, což dopadá hlavně na nízkopříjmové.

Zavést pravidelnou valorizaci slevy na poplatníka slibovala vláda ještě v dubnu 2023, v aktualizovaném vládním prohlášením. Později však od toho kabinet v tichosti upustil.

Desítky miliard do státní kasy přisypává také mimořádná daň, kterou za roky 2023 až 2025 odvádějí energetické firmy, hlavně ČEZ, a symbolicky i velké banky.

Od loňska v Česku také platí dvě sazby daně z přidané hodnoty, které nahradily původní tři. Tedy základní 21procentní a snížená ve výši 12 procent, která nahradila sazby 10 a 15 procent. Ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars vyplývá, že sníženou sazbu DPH, kam spadají hlavně potraviny a léky, má Česko jednu z nejvyšších ve střední a východní Evropě.

Fialova vláda ale také podpořila zkrácené úvazky a zdvojnásobením příjmového limitu rozšířila počet živnostníků, kteří mají nárok na paušální daň. Ekonomové však vyzývali třeba i ke zrušení daňové výjimky na tiché víno, což ale po pár kolech politických tanečků opět vyšumělo do prázdna.

Přes růst daní je konsolidace veřejných financí jen částečná. Vláda sice srazila jejich deficit z pěti procent hrubého domácího produktu z covidového roku 2021 na loňských 2,2 procenta, schodky státního rozpočtu však zůstávají obří.

Příští rok má navíc deficit rozpočtu stoupnout z letošních plánovaných 241 miliard na zhruba 280 miliard korun. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje, že asi 50 miliard mohou spolknout dodatečné výdaje na obranu a dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech.