Článek
Vláda v programovém prohlášení slibuje zvýšit nástupní plat vysokoškolsky vzdělaného učitele na 50 tisíc korun. Plaga v srpnu také uvedl, že jeho cílem je opětovný návrat ke 130 procentům průměrné mzdy. V následujících letech by si přál, aby učitelské platy rostly o šest až sedm procent.
„Z údolí, do kterého se učitelské platy dostaly za minulé vlády Petra Fialy z ODS, kdy byly na 108 procentech, letos chci, aby se posunuly ke 110 až 111 procentům,“ prohlásil v rozhovoru pro Novinky. Jak to nakonec příští rok bude, ale zatím neupřesnil.
Kapitola ministerstva školství má podle představeného návrhu ministerstva financí činit 287,9 miliardy korun, meziročně o 1,4 procenta více. Tato částka ale nepředstavuje čisté výdaje na vzdělávání. Zahrnuje také například vědu a výzkum, sport nebo další výdaje resortu.
Plaga na začátku září uvedl, že v návrhu rozpočtu jeho resortu podle něj chybí nejméně šest miliard korun. Zhruba tři miliardy mají scházet na zákonem garantované financování soukromých a církevních škol. Další peníze podle něj nejsou dostatečně zajištěny na růst platů ostatních pedagogických pracovníků.
Zda se situace nějak změnila po čtvrteční schůzce špiček vládní koalice k rozpočtu, nechce ministerstvo školství minimálně do pondělního jednání vlády sdělit. „Do předložení rozpočtu na vládě nebudeme detaily komentovat,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.
Ekonomové odhadují, že pokud by měly platy učitelů v příštím roce zůstat reálně na úrovni roku 2026, bylo by potřeba přidat do rozpočtu školství kolem deseti miliard korun. Pro dosažení úrovně 130 procent průměrné mzdy by pak bylo zapotřebí asi 35 miliard korun navíc.
Ani slibovaných 75 tisíc korun ale nemusí automaticky znamenat 130 procent průměrné mzdy. Podle dřívější predikce ministerstva financí by tato částka v roce 2029 odpovídala přibližně 122 procentům průměrné mzdy. Výsledek tedy bude záviset také na tom, jak rychle budou v příštích letech růst mzdy v celé ekonomice.
Slib o zvyšování platů je zatím v mlze
Ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI upozornil, že pro rok 2027 ministerstvo financí predikuje růst mezd v celé ekonomice o 6,2 procenta.
„Takže pouze udržení statusu quo roku 2026 by vyžadovalo růst rozpočtu ministerstva školství o 6,2 procenta, protože žádné zásadnější poklesy počtu pedagogických pracovníků se nedají čekat, spíše naopak. To při rozpočtu roku 2026 ve výši 284 miliard představuje nárůst na 303 miliard,“ podotkl.
Na zvýšení platů učitelů podle dřívějšího vyjádření ministra Plagy peníze v návrhu jsou. Neříká ovšem, na jak velké navýšení. Loni byly relativní platy učitelů na zhruba 109 procentech průměrné mzdy. „Letos, tipuji, to bude 112 procent,“ řekl Novinkám Münich s tím, že pokud by tento poměr měl i v roce 2027 zůstat na 112 procentech, musely by výdaje na platy učitelů vzrůst asi o zmíněných 6,2 procenta, aby držely krok s tempem růstu průměrné mzdy.
„To tedy v rozpočtu ministerstva školství nevidím. Návrh ministerstva financí je na hony vzdálen trajektorii věrohodně směřující k slíbeným průměrným platům učitelů 75 tisíc korun v roce 2029, což by navíc stejně bylo pouze 122 procent, a ne bájných 130 procent,“ dodal s tím, že za rok může být rozpočtová situace ještě komplikovanější než letos.
Doplnil, že pokud by platily sliby hospodářské strategie a vládního prohlášení, měl by být rozpočet ministerstva školství včetně výdajů na vysoké školy a vědu příští rok kolem 320 až 330 miliard. „Měl by tedy být o 30 až 40 miliard vyšší, než je navržen,“ upozornil Münich.
Celkový objem peněz na platy v rámci státního rozpočtu má příští rok meziročně vzrůst zhruba o 36 miliard korun. Nejde však o peníze určené pouze učitelům. Růst zahrnuje platy ve veřejném sektoru obecně i náklady na nové zaměstnance, například 1500 vojáků, 1500 policistů nebo 285 školních psychologů.
Největší část balíku peněz kapitoly ministerstva školství tvoří regionální školství a přímo řízené organizace. Na ně má příští rok podle zveřejněného návrhu připadnout zhruba 220,4 miliardy korun, meziročně o 13,4 miliardy více. Vysoké školy mají dostat přibližně 35,9 miliardy, tedy o něco méně než letos. Podle Plagy však meziročně rostou peníze určené na vzdělávací činnost vysokých škol zhruba o miliardu korun.
Experti upozorňují na to, že výdaje na školství sice nominálně rostou, jejich podíl na výkonu ekonomiky ale příliš neroste.
Podle dat organizace OECD dávalo Česko v roce 2022 na vzdělávání od základních po vysoké školy 3,6 procenta hrubého domácího produktu, zatímco průměr zemí OECD činil čtyři procenta. Po započtení soukromých výdajů to bylo v Česku 4,2 procenta HDP oproti 4,7 procenta v OECD.
Třeba člen Národní rozpočtové rady Petr Musil ale míní, že není nutné se příliš upínat k výdajům na školství v poměru k HDP. „Tento ukazatel nezohledňuje věkovou strukturu populace – země s vyšším podílem dětí budou mít pravděpodobně i vyšší výdaje na školství v poměru k HDP než země s nižším podílem dětí a mládeže,“ vysvětlil.
Podle něj je férovější ukazatel v podobě výdajů na jednoho žáka či studenta v přepočtu podle parity kupní síly. „Zde situace Česka nevyznívá tak negativně jako při pouhém porovnávání výdajů na školství v poměru k HDP. Tak například ve středoškolském vzdělání – odborném i všeobecném – máme tyto výdaje srovnatelné či vyšší se zeměmi, jako jsou Finsko či Nový Zéland. V rámci zemí postsocialistického bloku jsme na tom u výdajů na středoškolské vzdělávání prakticky nejlépe,“ podotkl.
Rezervy má Česko podle Musila u primárního vzdělávání, tedy základních škol, a terciárního, čili na vyšších odborných a vysokých školách. „Kvalitu školství ovšem nelze měřit jen objemem peněz, které na něj daná země vydává, nýbrž rovněž výstupem, který za tyto prostředky máme,“ dodal.
Více by o parametrech celého státního rozpočtu mělo být jasno po pondělku, kdy ho má schvalovat vláda. Celkové výdaje státu mají příští rok podle zveřejněného návrhu ministerstva financí dosáhnout 2,578 bilionu korun. Příjmy mají být 2,189 bilionu Kč, což by vygenerovalo schodek 389 miliard. Podle vyjádření zástupců vládní koalice by ale ještě měl deficit o několik miliard klesnout.
