Koalice Spolu se opět zavádějícím způsobem chlubí rostoucí ekonomikou a nízkou inflací

Nový předvolební leták Spolu konstatuje, že vláda se zasadila o úspěšnou důchodovou reformu, nejnižší ohrožení chudobou v EU, nejvyšší investice do obrany či rychlejší růst ekonomiky, než mají jiné země Evropské unie i Spojené státy. Přičítá si také zásluhy za nynější relativně nízkou inflaci a nezaměstnanost a svobodu českých médií.

Stejně jako při předchozí kampani Spolu Fakta místo mýtů, která měla dokazovat, že se lidem nyní žije lépe než za bývalé vlády Andreje Babiše (ANO), i nynější, většinou zavádějící, hesla trojkoalice ekonomové uvádějí na pravou míru.

„Česko patří k zemím, které v posledních letech zažily minimální hospodářský růst, a predikce navíc nevěstí výrazné zlepšení ani v příštích letech. Naopak mezi evropské „tygry“ v posledních letech patří například Španělsko či již tradičně sousední Polsko,“ upozornil ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Poslední známý údaj o růstu hrubého domácího produktu pochází z prvního čtvrtletí letošního roku a Česko v něm podle ekonoma společnosti Investika Víta Hradila skutečně překonalo jak průměr Evropské unie, tak i Spojené státy, jak koalice Spolu vyzdvihuje. Meziročně se HDP Česka zvýšilo o 2,2 procenta, zatímco celé EU o 1,6 a USA o 2,1 procenta.

„Ekonomický vývoj se ale v čase průběžně mění a je ovlivňován mimo jiné i efektem srovnávací základny, kdy růst může v určitém období vypadat sympaticky například pouze proto, že jej porovnáváme s obdobím nevydařeným,“ podotkl Hradil.

Při pohledu na delší časový úsek vývoj tak lichotivě nevypadá. „Mezi prvním čtvrtletím roku 2022 – tedy prvním, kdy byla u moci Fialova vláda – a prvním čtvrtletím roku letošního, narostla česká ekonomika o 2,9 procenta. Průměr Evropské unie činil 3,6 procenta, a Spojené státy pak dosáhly dokonce 7,4 procenta,“ upozornil Hradil na to, že objektivně česká ekonomika za vlády Petra Fialy (ODS) dobré období neprožívala.

Faktický vliv vlády na růst ekonomiky, kterým se politici často rádi chlubí, se navíc podle ekonomů přeceňuje.

Podobně tvrzení o nízké nezaměstnanosti je spíše žonglování s fakty. Česko mělo v dubnu podle Eurostatu skutečně nejnižší míru nezaměstnanosti spolu s Maltou, konkrétně 2,7 procenta. „Nejnižší nezaměstnanost v rámci Unie ale není v případě Česka nic výjimečného. Když vláda nastupovala, byla zde rovněž nezaměstnanost nejmenší,“ podotkl ekonom Petr Dufek z Banky Creditas.

Podle Komárka navíc velkým problémem Česka zůstává nízká pracovní mobilita. „Souvisí to s obavami lidí ze změny zaměstnání, které jsou dané nedostatečnou podporou při hledání nové práce či krizí bydlení, které stěhování se za lepší prací brání,“ doplnil.

A jak se to má s inflací, která je podle Spolu nyní nejnižší za sedm let? Předně, její krocení je v popisu práce České národní banky, nikoli vlády.

Trojkoalice se nejspíš odkazuje na hodnotu meziroční inflace z dubna, kdy dosáhla 1,8 procenta, která skutečně byla nejnižší za posledních sedm let. Mezitím ovšem byla již zveřejněna aktuálnější hodnota, tedy 2,4 procenta za květen, která už nejnižší za posledních sedm let zdaleka není.

Vládní politika podle ekonomů růst spotřebitelských cen sice ovlivňuje, ovšem je potřeba vždy zohlednit míru inflace za delší období, nikoliv v jednom konkrétním měsíci.

„Inflace za celé období vlády Petra Fialy naopak byla na tuzemské poměry extrémně vysoká. Z velké části to nebylo vinou samotné vlády jako spíše externích vlivů, nicméně pokud bychom skutečně trvali na tom, že inflaci automaticky ztotožňujeme s konáním vlády, pak by se ta současná neměla čím chlubit,“ konstatoval Hradil.

Řada ekonomů nynější vládě vyčítá zejména pozdní nastavení cenových stropů na energie v roce 2022, což kvůli nejistotě hlavně firem ohledně dalšího vývoje u nás pomohlo vyhnat inflaci na nejvyšší úroveň v Evropě.

Aktuálně je inflace v Česku podle Eurostatu navíc už opět nad evropským průměrem.

Rezervovaně berou ekonomové tvrzení Spolu o nejnižším ohrožení chudobou v rámci celé EU, které se opírá o metodiku Eurostatu. Podle ní je považována za chudou domácnost, která má příjem 60 procent příjmového mediánu nebo nižší.

„Eurostat spíše než skutečnou chudobu měří míru nerovnosti ve společnosti, a i tu počítá poněkud diskutabilně. Jeho statistika vypovídá hlavně o tom, že Česko je země velmi rovnostářská, kde málo lidí vydělává výrazně méně, než je u nás „obvyklé“. O tom, zda je hodně Čechů skutečně chudých, tedy například nedokáže zaplatit základní životní náklady, nevypovídá prakticky nic,“ poznamenal Hradil.

Upozornil také, že Česko si tuto pozici chudobou nejméně ohrožené země v EU podle Eurostatu drží nepřetržitě nejméně deset let. „S konáním této konkrétní vlády to tedy patrně nemá nic společného,“ dodal.

Předseda české pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení Karel Schwarz upozornil, že Eurostat, z něhož Spolu vychází, také ve své metodice nezahrnuje lidi žijící v azylových domech, ubytovnách a vyloučených lokalitách ani lidi v insolvenci nebo cizince.

Specifikem Česka přitom je, že má hodně lidí těsně nad hranicí chudoby. „Přibližně se jedná o téměř milion obyvatel pod touto hranicí, ale další dva miliony jsou jen těsně nad ní a hrozí jim pád do chudoby,“ řekl Novinkám Schwarz. V posledních letech podle něj například výrazně přibylo domácností, které mají potíže s placením energií.

Kupní síla a rozpočty českých domácností dostaly za nedávné inflační krize pořádně na frak. „Různé způsoby měření ohrožení chudobou udávají různé obrazy o společnosti. Z našeho výzkumu Život k nezaplacení vyplývá, že podíl domácností, které měsíčně neušetří takřka nic, vzrostl od listopadu 2021 do dubna letošního roku z 23 procent na 30 procent,“ sundává Spolu růžové brýle ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Za změny v penzích či za zvyšování výdajů na obranu si ovšem vládní strany podle většiny ekonomů kredit zaslouží. „Slovo reforma v případě důchodového systému je ale hodně silné slovo. Šlo spíše o parametrické změny, které byly ovšem vzhledem k situaci samozřejmě žádoucí,“ prohlásil analytik Petr Dufek.

Nejvyšší investice do obrany v dějinách samostatného Česka jsou pak s ohledem na změny v geopolitické situaci podle něj nutností.

Koalice Spolu pochopitelně přechází oblasti, v nichž nynější vláda očividně neuspěla. Experti zmiňují například zhoršení dostupnosti bydlení či nedostatečné financování veřejného školství nebo pokles životní úrovně většiny Čechů.

„Z mého pohledu je úkolem vlády vytvářet podmínky pro dlouhodobý úspěšný růst země a její prosperitu. V tomto směru je žádoucí se minimálně zadlužovat, hodně investovat a především reformovat tam, kde je to nejvíce žádoucí. Takže bych čekal reformu školství, zdravotnictví, snižování byrokracie, elektronizaci a podobně,“ shrnul Dufek.